ZBYTEK ROKU - v průběhu června jsem se zkoušel párkrát k běhu vrátit, ale nenaběhal jsem dohromady ani 10 km a považoval za moudřejší čekat, až se záda umoudří. Na začátku července jsem 2x vyběhl v Českých Budějovicích a celkem to šlo, tak jsem se přihlásil prakticky bez tréninku na SpaRun, kde jsem dosáhl identického času, jako když jsem s během začínal. Pak jsem trénoval do poloviny srpna bez hodinek a běhal na pocit s důrazem na regeneraci. Dva desetikilometrové závody (Mnichov a Birell) mě nabudily k dalšímu tréninku a docela slušně jsem se rozběhal (200 km), ale na konci září mě zastavily bolesti nevratně zvětšeného kloubu na palci pravé nohy. V říjnu jsem tedy sice běhal, ale s podstatně sníženou kilometráží (67 km). V listopadu a prosinci to už pak začalo opět vypadat skoro jako trénink a dohromady jsem za oba měsíce natočil téměř 400 km. Moje celková kilometráž za rok 2022 se zastavila na zhruba 2.500 km.
KVĚTEN - 280,3 km, kolo 30,5 km. Květen probíhal celkem v pohodě. Piloval jsem rychlost na dráze a 2x zařadil i 5 km tempový běh, kde jsem se však nedokázal dostat na požadované tempo 4:15/km, ale nějak moc mě to netrápilo, protože jsem věděl, že na karlovarský 1/2 maraton, kde jsem běžel štafetu s Vénou, budu připravený. Cíl 42 minut se mi podařilo splnit a byl jsem v očekávání 1/2 maratonu v ČB, kde jsem chtěl po dlouhé době znovu atakovat hranici 90 minut. Poslední kvalitní trénink jsem absolvoval s Michalem 27. května na dráze - 4x2000 s krátkým jednokolovým meziklusem. Bohužel se mi po něm ale opět ozvala záda, téměř přesně jako před rokem. Chodit zatím jakž takž můžu, ale běh odkládám opět na neurčito.
DUBEN - 304,7 km, kolo 242,9 km. Hned zkraje měsíce jsem si opět po 5 letech zaběhl pražský 1/2 maraton, sice o minutu pomaleji než tehdy a 10 minut od osobáku, ale byl jsem maximálně spokojený, protože se mi běželo skvěle a výsledek předčil má součásná závodní očekávání. Pak jsem ale úplně nezvládl zregenerovat a začal běhat víc, než bych měl. Z toho vyšla bolavá levá achilovka, s kterou jsem se několik dní trápil. Vzhledem k tomu jsem toho dost najezdil na kole, což bylo fajn, protože počasí se už udělalo krásné. Ve druhé polovině dubna jsem se zúčastnil Nočního běhu v Plesné a začal pomalu zařazovat tempové běhy (nejprve 2x3 km), abych zapracoval na výdrži v závodním tempu 1/2 maratonu.
BŘEZEN - 326 km, kolo 144 km, 29 km chůze. Oproti loňskému březnu (500 km) jsem toho naběhal o dost méně, ale zase jsem se účastnil v roli supportu asi nejzajímavějšího závodu, co jsem kdy běžel. Horský maraton na Gran Canaria byl opravdu zážitek, taky jsem to cítil v nohách ještě několik dní poté :-) Po návratu do Čech jsem pokračoval v nastaveném trendu na 70% tepovky a v rámci přípravy na pražský 1/2 maraton trochu přidával i rychlost. Výživné byly také další 2 aktivity. Jednou jsem si vyjel na kole 55 km, z toho přes hodinu v totální tmě a chladu bez světla, protože jsem neodhadl, kdy se přesně stmívá. A tou druhou byl 30 km běh s vloženými svižnými 4x5 km. Na závěr měsíce mě potěšil trénink na dráze (12x400), kde jsem se dostal na tempo 3:55/km. Je vidět, že převaha lehkých běhů, proložených rychlostí, jsou cestou, kterou bych se rád ubíral i nadále.
ÚNOR - 361 km, kolo 38,6 km. Čirou náhodou se podařilo naběhat na chlup stejně kilometrů jako v lednu. Zároveň se jednalo o můj celkově druhý únor dle počtu km. Zhruba polovinu měsíce jsem ještě experimentoval a běhal do kopců (24,5 km ve Varech - Vítkovka, Diana a Linhart; nebo 13 km z Liberce do Bedřichova a zpět ve sněhu), jednou jsem byl také na dráze, kde jsem piloval rychlost při dvoustovkách. Pak jsem ale najel na systém Jonathana Waltona, což je běžec z anglického Leedsu a v 52 letech mu to běhá neskutečně. Například vyhrál londýnský maraton v kategorii 50-54 let s časem pod 2:30. Systém je jednoduchý - většina běhů na 70% tepové frekvence a jednou týdně si pořádně naložit při dlouhém běhu. Tak uvidíme. Cílem je podzimní maraton pod 3 hodiny!
LEDEN - 361 km. Sice jsem vyběhl na Nový rok v kraťasech, ale pak se ochladilo a někdy jsem taky pěkně mrznul. Ale na druhou stranu jsem si užil parádní běhy na sněhu. Na začátek roku jsem toho naběhal zase po 9 měsících celkem dost. Jen mi to teď trvá průměrně o minutu na km déle, tzn. že jsem strávil na nohou zhruba o 6 hodin víc než dřív. V první polovině měsíce jsem se ještě pokoušel o svižnější tempa, ale pak jsem od toho raději upustil a soustředím se na nabírání aerobní kondice. Třikrát jsem zvládl zaběhnout 20 km, což mě hodně potěšilo.