První sobotu v září před osmou hodinou jsme s Mirkou vyrazili z Mariánek směrem na Plzeň a pak na Plasy, kde se konal již devátý ročník populárního Barokomaratonu. V jeho rámci se běží ještě 1/2 maraton, desítka a běh na 4,2 km. O akci jsem se dozvěděl od Pavla Maršíka, který akci chválil a opravdu to stálo za to.
Dle webu bylo nutné vyzvednout startovní číslo do 9:30. Už za Plzní byl pěkný provoz, když většina aut mířila právě na Plasy. Zázemí na rozlehlé louce se rychle zaplnilo auty, podobně jako přilehlá parkoviště. Dorazili jsme v 9, takže bylo dost času na prezentaci a obhlédnutí areálu. Po ránu bylo celkem chladno, zalezli jsme tedy do auta a v 10 (40 minut před startem) jsem se vyrazil rozběhat. Prohlédl jsem si zhruba první kilometr trasy a vrátil se zrovna na start maratonců a 1/2 maratonců. Ti obkroužili 1 okruh okolo louky a pak už přišel na řadu start desítky.
-
Sešlo se přes 250 účastníků, tak jsem se zkušeně :-) postavil do první řady, kam se kupodivu moc lidí nehrnulo. Start proběhl přesně dle časového rozvrhu. První kilometr byl na pěkné lesní cestě. Přestože jsem ho chtěl běžet kolem 4:20, dal jsem ho o 15 vteřin rychleji. A pak to přišlo. Kopec s více jak 100 metrovým převýšením. Aby toho nebylo málo, doběhli jsme maratonské pole a proplétání se ubíralo cenné síly. Zpestřením byl chvíli vedle běžící Dalibor Gondík, který moderoval blízkou odpolední akci a závodu se zúčastnil bez registrace jen jakoby mimochodem. Na kopci se trasy rozdělily a cesta se konečně uvolnila. Pro změnu se nyní klesalo asi do 4. kilometru, tak jsem to pustil naplno. Pak přišel na řadu další kopec, sice ne tak prudký jako ten předchozí, ale sil už povážlivě ubylo a musel jsem tedy na chvíli přejít do chůze. Pak už se naštěstí běželo jen dolů, přesto nešlo díky terénu o nic jednoduchého. Držel jsem se prakticky až do konce v blízkosti ženské vítězky závodu, která odvedla výbornou práci. Asi 0,5 kilometru před cílem jsem jí to chtěl alespoň částečně vrátit a chtěl, aby se taky vyvezla za mnou, ale vydržel jsem asi jen 200 metrů a pak ji zase pustil před sebe, abych nezdržoval. Běžela skvěle. I když si to asi nepřečte, chtěl bych jí tímto velmi poděkovat :-) Do cíle jsme pak dorazili společně ve shodném čase.
-
-
Garmin mi naměřil pouze 8,7 km. Už u 7. kilometrovníku, kdy mi hodinky oznámily 6. kilometr, jsem si říkal, že je něco špatně. Trasa nejspíš byla někde chybně označena, což je škoda. Byl jsem zvědavý na porovnání časů s minulým ročníkem. Celkově jsem s 18. místem spokojený a věřím, že tato zkušenost se mi bude za týden hodit na rovinatém Běhu okolo Světa v Třeboni.
