Na státní svátek 28. října jsem si naplánoval 1/2 maraton v jihočeském Velešíně. Bohužel okolnosti (auto a taky počasí) mi neumožnily se zúčastnit. A tak jsem strávil celý večer hledáním náhradního závodu. Do oka mi padnul 1. ročník mosteckého 1/2 maratonu na závodním okruhu, kde se obvykle prohánějí sportovní speciály. Startovné bylo sice vyšší, 350,- Kč, ale na druhou stranou jsem ve startovní listině zjistil, že se účastní i Véna Bechiňský a Tomáš Künzl, se kterými jsme se už na pár závodech potkali. Domluvili jsme se tedy, že do Mostu vyrazíme společně.
V sobotní dopolední mlze mě kluci ráno nabrali ve Varech na Tržnici a vyrazili jsme směr Most. Po cestě se přidala ještě Tomova slečna Jana, která také následný 1/2 maraton úspěšně absolvovala. V Mostě jsem byl jednou v životě, když jsme tam hráli fotbal s chebským dorostem. Tentokrát jsem měl možnost poznat další sportoviště. Vlastně to bylo poprvé, co jsem navštívil závodní okruh, když nepočítám plochou dráhu v Mariánkách :-)
Zaparkovali jsme na parkovišti v areálu a šli se zaregistrovat. Prezentace byla v poměrně malé místnosti pro tisk. Nevím, jak by pořadatelé zvládli vyšší počet přihlášených. Těch ale bylo jen 150, tak jsme vystáli menší frontu a obdrželi číslo spolu s balíčkem od Extrifitu. Převlékali jsme se u auta. Pocitově byla celkem kosa, moc se mi ven do krátkých kalhot nechtělo. Hůř na tom ale byl už tak poměrně nervózní pán vedle, který ještě ke všemu zjistil, že si vzal špatné boty, asi synovo. Nakonec ale u jiného běžce svoji velikost 12 přece jen sehnal a vše dobře dopadlo :-)
-
10 minut jsem se rozběhal a pak už se vydal na startovní rošt... tedy čáru. Byly před námi 3 okruhy na hladkém asfaltu. Přítomen byl i vodič na 1:30 Michal Vítů, což bylo fajn. Sice jsem chtěl původně běžet úvodních 10 kilometrů na pohodu 4:20/km, ale rozhodnul jsem se, že to zkusím ve skupině, kde by to mohlo být lehčí než se prát sám. První okruh byl celkem v pohodě, i když se běželo o něco rychleji, než jsem původně zamýšlel. Trasa nebyla úplně rovinatá, jak bych na závodním okruhu čekal, ale zase tak hrozné to převýšení nebylo. Běželo se i přilehlými cestami a jedna otočka byla malinko dál, než asi měla (nebylo to moc dobře označené) a tak byl první okruh o 150 m delší. Další kola už jsme brali trochu dřív, ale stejně trasa měřila nakonec o 400 m víc. To ale zase tolik nevadilo. Aspoň ne mně během závodu. Spíš mi dávalo zabrat tempo skupiny. Druhý okruh jsem se jí pustil, ale stále si dával pozor, aby mi neutekla a udržoval zhruba 50-metrový odstup. Snažil jsem trochu pošetřit síly na závěrečné kolo. V tom jsem se rozhodnul, že sám nedoběhnu rozhodně lépe než ve skupině a tak jsem asi na půl kilometru rychle skupinu dohnal. Pár běžců se z ní pak postupně začalo odpojovat, aby doběhli ještě výrazně lépe. Já měl co dělat, abych se udržel a poslední kilometr byl opravdu boj, ale díky skvělému Michalovi a vidině cíle jsem zvládl dokončit pár vteřin pod 90-minutovou hranicí. Když vezmu, že trať měřila o 400 m více, je to výkon srovnatelný s květnovým 1/2 maratonem v K. Varech.
Občerstvení i zázemí po závodě bylo fajn. Vhod přišly zejména pěkné sprchy, které se se sprchovým kamionem RunCzechu nedají srovnat. Nakonec to byl pohodový závod a pro Vaška a Toma jen rozcvička před ústeckým maratonem, jejich premiérovým :-)
-
