Vždy jsem ohrnoval nos nad tímhle typem závodů. Běžet a nechat na sebe házet barevný prášek? Proboha proč? Nikdy ale neříkej nikdy. 1/2 maraton na Palawanu mi nevyšel (raději jsem ho odpískal, protože by byl hned v noci po příletu a vzhledem k aklimatizaci to bylo 100% správné rozhodnutí). A protože se v nejbližší době žádný závod v okolí mého nového bydliště nekoná, rozhodl jsem se právě pro tento. Při registraci jsem si zaplatil i tričko, takže celkově ta sranda vyšla na přijatelných 350 pesos (cca 150 Kč). Lákala mě i vidina pěkných prize money pro první 3 (5.000, 3.500, 2.000 pesos). Říkal jsem si, že by třeba to 3. místo mohlo vyjít. Možná jsem se měl raději přihlásit na 3 km, ale to se nedozvím, protože výsledky jsem nikde nedohledal.
Tričko a nalepovací startovní číslo jsem vyzvednul den před závodem. V den D hlásili zrovna tajfun lehčího rázu, takže jsem myslel, že se možná ani nezúčastním. Celou noc hustě pršelo, ale ráno už jen poprchávalo, tak jsem si vzal tílko, na to lehkou nepromokavou bundu a navrch zakoupené triko s číslem, které jsem ještě raději připnul sponkou, kdyby se náhodou rozpršelo. Pomalu jsem doklusal skoro 3 km na start, kde už postávali především studenti. Odstartovalo se se 7-minutovým zpožděním, asi proto, že většina účastníků se rozcvičovala za rytmu taneční hudby. Rozcvičku měl na povel týpek na podiu. To mě moc neoslovilo, tak jsem se jen procházel a pozoroval soupeře, kteří vzali rozcvičku vážněji. Nakonec bylo celkem teplo, proto jsem sundal tílko i šusťákovku a uložil si věci do zdravotnického stanu.
Současně startovaly běhy na 3 a 5 km a byla celkem tlačenice, ale s tím jsem počítal a stoupl si dopředu. Na začátku děsný úprk, já se snažil tempo kontrolovat. Přestože jsem zvládl 1. km za 3:51, vedoucí skupinka se už notně vzdálila. Vůbec jsem nepočítal, že bych závod po delší běžecké pauze dal tempem pod 4:00/km, ale pokračoval jsem dál. Na 3. km jsem byl podle hodinek za 11:31 - to byl opravdu kvapík, zvlášť ve vlhkém filipínském podnebí. To už jsem ztratil naději na nějaké lepší umístění, ale snažil jsem se běžet na dobrý čas. Přede mnou byl kluk v oranžovém tílku. Nejdřív jsem ho předběhl asi km před cílem já, pak dal on mě, ale nechtěl jsem se nechat, tak jsem nasadil trochu dřív, než jsem asi měl. I tak jsem běžel předtím celkem na hraně a trhákem jsem přes ní přepadl. Když už jsem si říkal, že ho dám, najednou se mi zhruba 200 metrů před cílem navalilo, málem jsem vrhnul a musel jsem přejít do chůze. Pak jsem se sice znovu rozběhl, ale kluk už byl v trapu. Škoda, ale čas i tak pěkný, i když do 5 km chybělo 600 metrů. Tomu svinstvu barevnýmu jsem se celou dobu poměrně úspěšně vyhýbal, ale v cíli ho na mě vysypali požehnaně. Kolikátý jsem skončil nevím a pravděpodobně se to nikdy nedozvím (tipuji možná 8.?), ale to není důležité.
