Posedmé na domácím závodě, který jsem vynechal zatím pouze jednou v minulém roce, kdy mě na start nepustila vyhřezlá plotýnka. Po povedeném startu na karlovarském 1/2 maratonu jsem si věřil na dobrý výsledek, ale týden poté se záda opět ozvala a v Mariánkách jsem se běžel tedy prakticky bez tréninku. Hlavním cílem bylo neběžet hůře než při mém prvním startu v roce 2015.
Trasu však znám dokonale, proto jsem si rozvrhl síly, abych do cíle nedobíhal s jazykem na vestě. To se podařilo na výbornou, když jsem po úvodním volnějším kilometru zvládl vyběhnout všechny stoupání až na kolonádu a pak držel tempo až na Viktorku. Prakticky celý závod se kousek za mnou drželi 2 běžci a před náběhem na ovál mi nastoupili. V posledních 200 metrech jsem ale dokázal zmobilizovat síly a připravit hlavu na závěrečný sprint, kterým jsem si svou pozici udržel. Cíl se podařilo splnit, protože jsem zaběhl prakticky stejně jako před 7 lety :-)
-
-
