Atletické mistrovství Evropy jen 3 hodiny autem mě hodně lákalo a když se objevila možnost získat lístek na večerní atletický program na stadionu v rámci registrace na 10-kilometrový závod pro veřejnost, neváhal jsem ani vteřinu. Sice jsem musel vyrazit brzy ráno, abych viděl na vlastní oči TOP evropské maratonkyně a maratonce. Předtím jsem si ještě vystál frontu na číslo před prodejnou Salomonu. Můj závod, který kopíroval maratonskou trasu (běželo se 4x10 km + něco navíc) startoval až v 15:30 a celý horký srpnový den jsem strávil prakticky na nohou (6 km jsem šel pěšky do města od Olympijského stadionu, kde jsem parkoval v BMW Welt a pak postával u maratonské trati), jen pár desítek minut jsem proseděl na cílové tribuně a trochu si odpočinul.
Po SpaRunu jsem odložil hodinky, tak už si přesně nepamatuji, kolik jsem toho naběhal, ale moc toho nebylo. Úplně přesně jsem nevěděl jak si rozvrhnout tempo, což se projevilo v prvních 2 kilometrech za 8 minut. To jsem si uvědomil, že bych dlouho nevydržel a zpomalil jsem na tempo ke 4:30/km. I když se trasa tvářila rovinatě, nějaká mírné stoupání tam byla. Přesto jsem měl po 6 km dost a nebyl jsem moc daleko od toho, abych to zabalil. To ale nemám ve zvyku a tak jsem zmobilizoval všechny síly a makal dál. Více jak kilometr dlouhá cílová rovinka se zdála nekonečná. S výsledným časem 43:25 jsem nakonec v rámci okolností spokojen.
-
-
Pak už jsem pospíchal na stadion na hlavní večerní program. Měl jsem štěstí na pěkné souboje, viděl několik světových hvězd, seděl nedaleko české výpravy a dokonce se vyfotil s Jirkou Homoláčem :-)
