Po 7 dlouhých letech (nemůžu uvěřit, že už běhám tak dlouho) jsem se vrátil na krosový závod z Pístova do Chodovky. Překvapilo mě, že startovné odolalo inflaci a stále se drží na 50,- Kč. Oproti roku 2016 parádně vyšlo počasí a bylo sucho, tak že jsem trať zvládl v silničkách. Vlastně jsem ani jiné boty neměl k dispozici, protože jsem se o závodě dozvěděl den dopředu. Super byla nová nátělníková čísla, už jsem se nemusel stresovat s těsným na šňůrky jako minule. Na kopec do Pístova už nás vezl o něco modernější autobus než tenkrát. Nahoře se opět pásly krávy, které se parádně seřadily, aby přivítaly běžce. Potkal jsem Michala, Jitku, Láďu a Marunu.
Start jsem pojal rezervovaně, abych pošetřil síly na techničtější části uprostřed. Z prudkého travnatého kopce jsem si dával hlavně pozor, abych se nerozsekal. Měl jsem namále, když jsem předbíhal jednoho běžce, který byl ještě opatrnější než já. Na rovince mě překvapila teprve 12-letá mladá běžkyně Johana Machulková, která se jeví velmi nadějně. Přestože jsem trochu sil pošetřil, stejně mi dalo následné stoupání brutálně zabrat. Kopec na Třešňovku jsem samozřejmě šel jako všichni okolo. Byl jsem na něm o něco málo rychlejší než před 7 lety, přesto jsem pak nedokázal roztočit nohy tak rychle. Při náběhu na asfaltku jsme vběhl po chvíli na rozpracovanou silnici, kde jsem míjel jednoho běžce a povzbudil ho, abychom dohnali velezkušeného Honzu Flakse. Odvětil mi na to, že ho nedám. To jsem potřeboval. Postupně jsem ho dotahoval a v Chodovce před stadionem se dostal před něj. Už to vypadalo, že ho porazím, ale při náběhu na ovál se mi náhle udělalo nevolno a musel jsem na chvíli zastavit. To se přede mě dostali 3 běžci a už jsem neměl šanci. O minutu a něco pomalejší čas nic moc. Doufám, že při mé příští účasti si zde zaběhnu osobák :-)
-
