PROSINEC - 505,4 km. Pěkný závěr roku. Vyběhl jsem každý den a jako odměna první pětistovka. K celkové kilometráži přispělo 5 dlouhých běhů přes 25 km. Vrcholem bylo 28 km s Michalem v tempu 4:47, kdy se mi běželo opravdu parádně a ještě jsem cítil rezervu. Škoda, že ten den se neběžel maraton, protože forma byla :-) Co se týká vytrvalosti, je to fajn, ale rychlost spí hlubokým zimním spánkem. Pustil jsem se do ní 3x (souvisle okolo tempa 4:10/km) a pokaždé to stálo za nic. Času je ale dost, tak věřím, že zvlášť když se po novém roce na to zaměřím, bude na čem stavět a osobní rekordy budou padat jeden za druhým :-)
LISTOPAD - 449,1 km, kolo 0,7 km. V listopadu jsem začal s poctivým maratonským tréninkem, což se projevilo na celkové kilometráži. Natáhl jsem dlouhé běhy a vůbec nezařazoval nějaké rychlejší tréninky, na které bude dost času v dalším roce. Do rychlých temp se dostávám pouze jednou týdně, když si dávám 10 rovinek po volném běhu. Nejzajímavější je vzdálenost na kole - pouhých 700 m, než mi nedal přednost nepozorný řidič. Naštěstí to skončilo jen naraženou nohu, slovním útokem řidiče na mou osobu, protože nedokázal pochopit, že to byla jeho vina a následnou pokutou pro něj. Trénink to nijak výrazněji neovlivnilo.
ŘÍJEN - 346,2 km, kolo 165,6. Na začátku měsíce jsem si na dráze natáhnul lýtkový sval a následně mě bolest, která se postupně přesouvala do achillovky a kotníku, omezovala celý měsíc. Přidala se také záda. Celkem jsem vynechal 7 dní, proto se objem oproti říjnu snížil o více jak 100 km. Za největší výkon považuji 30-km běh, což se s odstupem následně projevilo na achillovce. Jinak se jednalo o takový zvláštní měsíc. Žádné závody se nekonaly a na obzoru také minimálně do konce roku nejsou. Proto jsem zvolil trochu vzdálenější metu, na kterou se budu soustředit - za více jak 1/2 roku pražský maraton, jenž, doufám, proběhne. Cíl je jasný - pokořit 3-hodinovou hranici.
ZÁŘÍ - 457,6 km, kolo 160,5 km. První školní měsíc se velice vydařil! Bylo tam všechno - úseky, tempové i dlouhé běhy, závody, kolo... Nejlepším zážitkem se stala účast na VltavaRunu, který mě nikdy nějak zvlášť nelákal, ale když mě kamarád a bývalý kolega z banky Jirka požádal o účast v jejich týmu, souhlasil jsem a musím říct, že jsem udělal dobře. Počasí vyšlo skvěle a parta se taky sešla super. I když to nebyly jednoduché úseky, užil jsem si to a rád na tenhle ročník budu vzpomínat. Absolvoval jsem také tři 5-km závody, ale s průměrnými časy, protože jsem je šel bez vyladění z plného tréninku. Zvlášť jsem si užil mou první dráhovou pětku v Chodově. Škoda, že nebylo s kým běžet, čas by asi byl o něco lepší. Kéž by se konal KV 1/2 maraton. Myslím, že vzhledem k tréninku bych se momentálně dostal pod 1:25, ale tak snad na jaře v ČB, kam jsem si převedl letošní registraci.
SRPEN - 312,9 km. Srpen už jsem trávil v Čechách, proto se našel čas a podmínky na kvalitní trénink. Vrcholem celého měsíce byla účast na poloviční trati Valdštejnovy desítky. Bohužel přípravu narušilo zdraví. Jednou mě složilo nachlazení, podruhé jsem vlastní chybou odpočíval díky přejezení :-) Celkem jsem takhle musel vynechat 6 dní, což se na přípravě podepsalo. Čas jsem sice v Chebu oproti účasti v roce 2017 vylepšil a doběhl celkově na 3. místě, ale očekávání jsem měl na začátku měsíce jiná. Vzhledem k okolnostem ale mohu být spokojený. V září je hlavním cílem jednoznačně překročit 400 km, což by se, pokud zdraví vydrží, mělo bez výrazných problémů podařit. Prověří mě především účast na Vltava runu, předtím mě čeká Olympijský běh ve Varech (5 km) a těším se opět po 2 letech na Salming Tour.
ČERVENEC - 284,8 km, kolo 65,7 km. Vzhledem k cestování jsem toho nenaběhal tolik jako obvykle, proto by se dal červenec s trochou nadsázky označit za odpočinkový měsíc. Zato se jednalo z hlediska prostředí o nejrozmanitější měsíc. Běhal jsem v Německu, Francii, Švýcarsku a Itálii. Zpestřením byl tradiční SpaRun, kde jsem však zůstal za očekáváním. Trénink jsem si neposkládal ideálně, za rok to bude, doufám, výrazně lepší. Proto za největší výkon v tomto měsíci považuji výjezd z Varů na Klínovec, který mi dal opravdu zabrat. Ale ten pocit po návratu stál za to :-)
ČERVEN - 333,3 km. Tohle byl velmi zajímavý měsíc. V první, hodně kvalitní, polovině jsem odběhal dva rychlostní tréninky (5x1 km a 10x500) + jeden dlouhý, prakticky maratonský, tempový běh s Michaly (Opltem a Báťou). Pak jsem se ne moc chytře oddělal dvěmi závody v jednom víkendu. V běhu na 9,4 km okolo Komorní Hůrky jsem bral pěkné 2. místo, ale nedělní Kostelecké kopečky byly navíc. Asi nejhorší závod (z mojí strany), co jsem běžel. Pak jsme s rodinou trochu cestovali a měl jsem možnost potrénovat v nádherné podalpské scenérii, což byl úžasný zážitek. Po návratu jsem v rámci finální přípravy na SpaRun zvládl ještě dva kvalitní tréninky - 12x300 a 3x1600.
KVĚTEN - 382,5 km. V květnu jsem začal používat novou tréninkovou pomůcku mySASY, pomocí které monitoruji odezvu na trénink, únavu a všeobecný stres, který na tělo působí. To znamená, že jsem tolik přestal řešit, zda naběhám 90 nebo 100 km a soustředím se spíše na to, abych trénoval chytře (nebo se o to zatím snažím) a opřel se do toho, jen když to dává smysl. Za ten měsíc už jsem si všiml, že někdy tlačím na pilu, i když to následně nepřinese významný tréninkový přírustek. Po 2 měsících jsem se znovu postavil na start 1/2 maratonu, tentokrát po 2 letech opět v Habartově a aby těch dvojek nebylo málo, čas jsem vylepšil o 2 minuty. Bohužel z toho nebylo 2. místo jako minule, ale vzhledem ke zvýšené konkurenci až šesté. S výkonem jsem ale spokojený, hlavní cíl bylo běžet lépe než minule a to se podařilo. V rámci pozávodní regenerace jsem se taky jednou projel na kole na mé oblíbené trase KV-Hroznětín-Nová Role-KV.
DUBEN - 421,6 km. Konečně zase nad 400 měsíčně! Duben se povedl jak z hlediska kilometráže, tak skladby tréninků, čemuž paradoxně pomohly vládní opatření. Otázka je, jestli se jednalo o účelně vynaloženou námahu. Tempa už se přiblížila tomu, kde bych je rád viděl standardně, tzn. souvislejší tempové běhy ke 4:00/km a úseky pod 4 minutami, ale úsilí, které je třeba vynaložit by mělo být snesitelnější. Bohužel si momentálně neumím představit, že bych překonal na jaře osobák na 1/2 maraton. "Naštěstí" k tomu nebude příležitost a tak se nabízí vynikající možnost experimentovat v tréninku a optimalizovat přístup. K tomu by mělo pomoci mySASY - optimalizace pomocí variability srdeční frekvence, ale o tom více příště :-)
BŘEZEN - 379,5 km. V březnu už jsem se opět po 2 měsících dokázal přiblížit na dostřel 400 km. Zařazoval jsem rychlostní tréninky a plánoval si i nějaké závody. To vše však vzalo za své díky zdravotní situaci, se kterou se pere celý svět. Vzhledem k tomu, že tempa, na která jsem se na podzim dostával, mi letos ještě moc nejdou, svým způsobem mi to i vyhovuje, zvolnil jsem a dokázal natáhnout kilometráž zase přes 100 km týdně při zachování tempových běhů. Poslední závod jsem absolvoval na začátku března okolo Boleváku v Plzni, kde jsem doběhl na polokrosovém 1/2 maratonu bez větší konkurence na 2. místě.
ÚNOR - 318,8 km. Po nemoci jsem se rozbíhal volněji a nenaběhal tak ze začátku měsíce tolik kilometrů. Tep se bohužel nesrovnal celý měsíc, proto jsem se nepouštěl do žádných delších tempových běhů nebo rychlejších intervalů. Vrcholem byl 1/2 maraton v italské Neapoli, do kterého jsem nastupoval bez nějakých velkých ambic, protože z tréninku jsem věděl, kde mám limity. S časem těsně pod 1:28 jsem nakonec spokojen. V březnu už se pustím i do rychlejších temp a v plánu je také několik závodních 1/2 maratonů, které pojmu jako dlouhé běhy na úrovni anaerobního prahu.
LEDEN - 349,9 km. V úvodu roku jsem se zúčastnil 2 závodů, které mi reálně ukázaly, jak na tom zrovna jsem. To znamená nic moc. V Bezručáku jsem se trápil, když mi první polovina do kopce připadala nekonečná a doběhl jsem minutu za skupinou běžců, které bych měl normálně porážet. V Chebu už to bylo o něco lepší, i když kopec v závěrečném kole mi dal zabrat, ale útok soupeře jsem i přesto odrazil. Pár rychlých tréninků na dráze jsem zaběhl, ale týden před koncem měsíce mě bohužel skolila viróza a pracně budovaná kondice se odebrala kamsi. Nezbývá než trpělivě začít znovu a doufat, že to nezanechalo moc velké stopy.
