PROSINEC - 455,7 km. V závěrečném měsíci roku 2019 jsem ještě o malinko posunul rekord v počtu naběhaných kilometrů v jednom měsíci. Téměř 96% jsem zvládl ve volném pohodovém tempu. 3x jsem zařadil pětikilometrový tempový běh a po Vánocích se potřetí zúčastnil tradičního Vánočního běhu ve Františkových Lázních (5,3 km), kde jsem zaběhl svůj nejlepší čas tempem 3:58/km, což na závěr roku není k zahození. Pokud ale chci za 4 měsíce zvládnout pětku pod 18, je přede mnou v novém roce ještě spousta práce :-)
LISTOPAD - 260 km. Po 2 maratonech musel přijít týden volna, aby se tělo zregenerovalo a následně jsem se začal opět pomalu rozbíhat. Nějaké bolístky (záda, nohy) sice ještě byly, ale nic extra, abych musel dát delší pauzu. Skoro vše jsem běhal ve volném tempu, jen občas jsem na konec zařadil několik rovinek, aby nohy nezapomněly běhat taky rychle. 45 km jsem nastřádal v krátkých bězích (3,5 km) do práce a zpět. V posledních 2 víkendech jsem absolvoval jednou fartlek s delšími úseky a třístovky na dráze. V prosinci už se plánuji vrátit k objemům před pauzou s tempovými běhy a atakovat hranici 400 km.
ŘÍJEN - 331,8 km, kolo 298,6 km. Na kole jsem toho v říjnu najel téměř tolik, co naběhal. Snažil jsem se využít poslední volný měsíc a hezké počasí. Maratonská příprava finišovala, ale rychle už se mi moc běhat nechtělo. Tempové běhy mi přišly příliš rychlé (možná to bylo znamení do závodů) a silové mi dávaly hodně zabrat. Dokonce jsem musel některé úseky rozložit do kratších, abych zvládl předepsaný objem. Zúčastnil jsem se 3 závodů, z toho 2 maratonů, s čímž jsem tedy původně vůbec nepočítal. Porcelánový běh byl takový zahřívací, možná až moc. Taky mi nepřidalo, že jsem před ním absolvoval 16-kilometrový tempový běh. O týden později následoval nepříliš vydařený Třeboňský maraton a za týden Vitasport maraton v Ústí, který se naopak povedl především výsledkově (1. místo) a také vylepšeným časem. Ani tady jsem se sice pod vysněnou metu 3 hodin nedostal, ale nasbírané zkušenosti z tréninkového cyklu i ze závodů zúročím příští rok. Maratonský zápřah odneslo pravé lýtko, ale stejně jsem plánoval týdenní přestávku mezi sezónami, tak věřím, že v listopadu už to zase bude v pohodě.
ZÁŘÍ - 410,5 km, kolo 138,1 km. První školní měsíc se nesl ve znamení závodů od Runczechu. A že se vydařily. Nejprve jsem poprvé v kariéře prolomil 40-minutovou hranici na desítce v Praze a 14 dní nato si v Ústí vylepšil 1/2 maratonský osobák o celé 2 minuty. S tím už vypadá útok na 3-hodinovou maratonskou hranici velmi reálně. Najezdil jsem také celkem dost kilometrů na kole, zejména díky dopravě do Svatošských skal, odkud následně běžím do Lokte a zpět. To je trasa, kterou jsem si hodně oblíbil. Tempový trénink jsem absolvoval jen jeden (souvislé úsilí jsem si nechal na závody), ale delších úseků bylo více a tempo desítky se dařilo trefovat. Velmi příjemným a zajímavým zpestřením byla účast na natáčení filmu o legendárním Emilu Zátopkovi.
SRPEN - 441 km, kolo 58,5 km. Rekordní měsíc v počtu kilometrů - příprava na maraton jde správným směrem. Absolvoval jsem 3 dlouhé běhy, 4 rychlostní tréninky v pětkovém tempu, 1 silový v desítkovém tempu a zejména 5 běhů v maratonském, které postupně prodlužuji. Momentálně jsem na 14 km, což už je v tempu okolo 4:10/km celkem záhul. V srpnu jsem nezávodil, ale v září bych si to měl vynahradit prestižní Birell desítkou v Praze a ústeckým 1/2 maratonem, který se mi v loňském roce moc líbil. Na obou závodech poběžím tak, abych vylepšil stávající osobáky.
ČERVENEC - 426,1 km, kolo 24,4 km. Tento měsíc byl objemově nadprůměrný, ale zároveň jsem zvládl odběhat kvalitní rychlostní i tempové tréninky. V první polovině jsem se připravoval (ale nijak speciálně) na letní vrchol SpaRun, kde se podařilo splnit vytyčený cíl pod 25 minut. Zároveň jsem naběhal dost v kopcích, což jsem zúročil v běhu na Klínovec, ze kterého jsem si také odnesl dobrý pocit. Pak už jsem najel na delší rychlostní úseky a zařadil pravidelný tempový běh maratonském tempu 4:14/km. I tempo dlouhého běhu kleslo pod 4:50/km. Speciální maratonská příprava začala!
ČERVEN - 389,8 km, kolo 147,1 km. Červen jsem začal 1/2 maratonem v Č. Budějovicích, kde jsem zaběhl 2. nejrychlejší čas. Pak jsem začal zařazovat rychlejší úseky na dráze, kratší i delší. Jako tempové běhy posloužily 2 závody okolo 10 km - Sokolská jedenáctka a Žlutický čtvrtmaraton. Mimo běhu se povedlo také najet celkem dost kilometrů na kole v Krušných horách v rámci firemního teambuildingu s mými bývalými kolegy. Tento měsíc byl také oproti minulosti výjimečný tím, že jsem několikrát vyběhl s kamarády, což bylo oživení, protože jinak běhám sám. Uvidíme, jak se zadaří na domácícm závodě SpaRun. Za úspěch bych považoval čas pod 25 minut.
KVĚTEN - 403 km. Druhý letošní měsíc s celkovou kilometráží nad 400. Sice jsem 3 dny neběhal, zato jsem však 6x vyběhl dvakrát za den. Dvě třetiny jsem odtrénoval na Filipínách, pak jsem se přesunul do chladnějšího počasí zpět do Čech. Tréninky směřovaly k budějovickému 1/2 maratonu, tak že jsem zkrátil a malinko zrychlil dlouhé běhy. Též jsem zařadil pár rychlejších tréninků a nechyběly ani tempové běhy, které mi dávají momentálně asi nejvíc. Povedený měsíc, na kterém plánuji stavět rychlost na kratších tratích v červnu.
DUBEN - 254,6 km. V dubnu jsem se rozhodl, že se zaměřím na aerobní složku, aby bylo na čem stavět v následujících měsících. Vše probíhalo dobře, odběhal jsem pár kvalitních tréninků, ale pak bohužel po necelých 14 dnech přišlo zranění. Ke všemu se to nestalo na dráze nebo na silnici, ale dost nešťastně doma na dvorku. Chystal jsem se zabít velikého pavouka, který ale vystartoval směrem ke mně, já uskočil a ošklivě si pohmoždil ukazováček na pravé noze. Možná ho i zlomil, ale nikde jsem s tím nebyl a zvolil samoléčbu. Dal jsem 4 dny pauzu, pak 3 dny běhal, ale ještě nebylo ono, tak zase 2 dny volno. Pak už se to zlepšilo, ale pořád prst cítím, i když každým dnem méně a méně. Druhá necelá polovina dubna byla tedy ve znamení volných běhů, až 30. jsem konečně na dráze trochu protočil nohy na čtyřstovkách.
BŘEZEN - 365,8 km. Normálně bych se dostal na 400 km, ale v březnu vrcholila má 4-měsíční příprava 1/2 maratonem na Siquijoru. Příprava byla vcelku intenzivní a obsahovala tréninky, které mi daly fakt zabrat, jako např. tempová desítka za 41 minut, 8x4 minuty těsně pod 4:00/km nebo třeba 2-minutové opakované výběhy kopců. Ale vyplatilo se a na vlnité trati jsem bral 1. velké vítězství (více zde)! Po závodě jsem si 3 dny odpočinul a najel na volnější fázi nabírání aerobní kondice, která by mi měla dát základ k rychlé podzimní desítce (pod 38 min.).
ÚNOR - 346,5 km. Únor byl o 3 dny kratší než leden, proto těch naběhaných kilometrů není tolik. Dalším důvodem je, že jsem 2 dny vynechal kvůli nevolnostem. Jinak se ale podařilo zaběhnout dva 109-kilometrové týdny. Vrátil jsem se k 3 těžším tréninkům v týdnu (5k rychlost, tempo a dlouhý běh). Cílem je na podzim pokořit hranici 39 minut na 10-kilometrové vzdálenosti. Zásadní změnu jsem udělal ve volných bězích, které jsem začal běhat více na pohodu. Moje tempo je teď o půl minuty pomalejší než dříve (kolem 5:30/km) a musím říct, že mi to vyhovuje a mohu tak dát více do těch náročnějších dnů. Poprvé se mi podařilo zvítězit v závodě - 8,9 km Run for Love. Moje tempo na 10 km se oproti loňsku nezlepšilo, prostě se jen nesešla konkurence, ale i tak to potěší :-)
LEDEN - 433,9 km. V lednu už se mi na Filipínách běhalo dobře, plně jsem se aklimatizoval a taky pomohlo období dešťů, protože se trochu ochladilo. A občas po deštivé noci se běželo fakt parádně. Ze začátku jsem se snažil zařazovat ještě rychlejší běhy, ale nikam to nevedlo. Uvědomil jsem si díky mnoha článkům na netu (zejména mě ovlivnilo pojednání od slavného australského trenéra Arthura Lydiarda), že pokud se budu chtít zlepšovat v dlouhodobém horizontu, musím přidat kilometráž, což se, myslím, podařilo. Pokračoval jsem v postupném navyšování a v 5 týdnech jsem se dostal z 84 na 109 km při 6 dnech v týdnu (v neděli odpočívám). Vše bylo v tempu okolo 5:00/km. Taky jsem musel koupit nové boty - sehnal jsem pouze adidasky, které mi ze začátku připadaly jako vojenské boty, ale už jsem si zvyknul :-)
