Před 2 lety na 2-runu s Vaškem 3. místo, vloni ve 4-členné štafetě první a letos jsme sbírku zkompletovali 2. místem.
Tomýka, který tentokrát běžel novou distanci 10 km, vystřídal ve štafetě Dan Petrovič z Nejdku a ostudu rozhodně neudělal, když mu jen pár vteřin chybělo k pokoření 20-minutové hranice.
Zato já se svým výkonem nemohu být rozhodně spokojený. Je to dáno tím, že běhám teď poloviční kilometráž než dřív a rychlosti tam zrovna taky moc není. Zvolil jsem ale volnější tempo než před rokem, kdy jsem dal úvodní kilometr za 3:50. Letos o 30 vteřin pomaleji, pak zpomalení ke 4:30 a další dva zase po 4:20. Celou dobu se mi běželo fajn, kontroloval jsem tempo a cestou potkával známé tváře na trati. Nechtěl jsem se nikam hnát, aby mi pak na konci nedošlo. A to se vyplatilo, protože jsem v závěru ještě dokázal tempo vystupňovat. Přestože jsem letos 5 km zvládl o 75 vteřin pomaleji než vloni, užil jsem si to mnohem víc. Pak jsem svižně doběhl na další předávku, kde jsem bohužel nenašel Bridget a tak jsem počkal na Dana, který to metl tak, že jsem ho skoro nemohl dohnat. Nohy taky pěkně ztuhly, ale nakonec se podařilo a po předávce Vénovi jsme spolu došli na vyhlášení, kde jsme zjistili, že jsme skončili druzí, protože nás předstihla štafeta hokejistů Energie, ročník 2009, kterým tímto moc gratuluji! Příští rok bych si chtěl 1/2 maraton zaběhnout zase po 7 letech celý.
-
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 318
Od posledního závodu, kterým byl drážďanský maraton, uplynulo už dlouhých 5 měsíců. Nejdřív mě bolela noha a nemohl jsem pořádně běhat. Když se to trochu zlepšilo, onemocněl jsem a měsíc jsem z běhu vypadl, tak že veškerá kondice šla do háje. Moc jsem toho pak nenaběhal a začínal jsem prakticky od nuly. Podle toho také byla nastavena má očekávání. Běží se 6 nezáživných kol v areálu na asfaltovém povrchu. Snil jsem o tempu 4:20/km, ale to bylo nad moje síly. Vydržel jsem sotva 2 km a pak tempo upadlo na 4:30. Příští rok zřejmě rád vynechám a najdu si něco zábavnějšího.
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 61
Po 7 dlouhých letech (nemůžu uvěřit, že už běhám tak dlouho) jsem se vrátil na krosový závod z Pístova do Chodovky. Překvapilo mě, že startovné odolalo inflaci a stále se drží na 50,- Kč. Oproti roku 2016 parádně vyšlo počasí a bylo sucho, tak že jsem trať zvládl v silničkách. Vlastně jsem ani jiné boty neměl k dispozici, protože jsem se o závodě dozvěděl den dopředu. Super byla nová nátělníková čísla, už jsem se nemusel stresovat s těsným na šňůrky jako minule. Na kopec do Pístova už nás vezl o něco modernější autobus než tenkrát. Nahoře se opět pásly krávy, které se parádně seřadily, aby přivítaly běžce. Potkal jsem Michala, Jitku, Láďu a Marunu.
Start jsem pojal rezervovaně, abych pošetřil síly na techničtější části uprostřed. Z prudkého travnatého kopce jsem si dával hlavně pozor, abych se nerozsekal. Měl jsem namále, když jsem předbíhal jednoho běžce, který byl ještě opatrnější než já. Na rovince mě překvapila teprve 12-letá mladá běžkyně Johana Machulková, která se jeví velmi nadějně. Přestože jsem trochu sil pošetřil, stejně mi dalo následné stoupání brutálně zabrat. Kopec na Třešňovku jsem samozřejmě šel jako všichni okolo. Byl jsem na něm o něco málo rychlejší než před 7 lety, přesto jsem pak nedokázal roztočit nohy tak rychle. Při náběhu na asfaltku jsme vběhl po chvíli na rozpracovanou silnici, kde jsem míjel jednoho běžce a povzbudil ho, abychom dohnali velezkušeného Honzu Flakse. Odvětil mi na to, že ho nedám. To jsem potřeboval. Postupně jsem ho dotahoval a v Chodovce před stadionem se dostal před něj. Už to vypadalo, že ho porazím, ale při náběhu na ovál se mi náhle udělalo nevolno a musel jsem na chvíli zastavit. To se přede mě dostali 3 běžci a už jsem neměl šanci. O minutu a něco pomalejší čas nic moc. Doufám, že při mé příští účasti si zde zaběhnu osobák :-)
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 116
Drážďanský maraton jsem měl v hlavě už od doby, kdy jsme s mou milou toto krásné město poprvé v roce 2015 navštívili. Přemýšel jsem o něm i před 4 lety, ale nakonec tenkrát padla volba na Třeboň, resp. na Ústí týden poté. Kdo ví, možná by hranice 3 hodin padla, kdybych se tenkrát rozhodl zajet o kousek dál na sever. Minulost už se ale nedá změnit, ničeho nelituju a tak jsem se na tento krásný závod podíval až letos.
Do Drážďan jsme dorazili už v pátek večer, v klidu jsem si vyzvedl v sobotu číslo a prošel si město. Ráno jsem si předtím vyklusal 6 km. Počasí vyšlo úplně nádherně. V neděli na startu bylo o pár stupňů méně, ale dá se říct, že lepší počasí si běžci nemohli přát. Vybíhalo se až v 10:30, tak že jsem se parádně vyspal a v klidu si došel do zázemí a do startovního koridoru v Pieschener Alee.
-
-
V hlavě jsem měl tempo 4:50/km a asi 2 km jsem si zvykal. Když si tělo uvědomilo, že už běží, šlo to celkem lehce. Snažil jsem se spíš brzdit, protože jsem běžel o pár vteřinek rychleji a přitom věděl, že každá získaná vteřina mi na konci vezme dvě, pokud mi dojdou síly. Startovali jsme společně s 1/2 maratonci a prvních 7 km mě tak neustále někdo předbíhal. Pak se to však začalo otáčet a občas jsem svým konstatním tempem předstihl někoho zase já. Nejrychlejší kilometr jsem zaznamenal na 8. km, kdy se klesalo tunelem, kam se běžně chodci nedostanou, protože je určený pro auta. Byl v něm strašný rachot. Nejdřív jsem si myslel, že to je projíždějícími auty nebo vlakem nad ním, ale při výběhu mi došlo, co to způsobovalo - bubeníci. Líbilo se mi, že živých bubenických kapel jsem podél trati potkal víc. Dokonce je jednou doprovázely i tanečnice samby. Tady to bylo až nepříjemné a ulevilo se mi, když jsem vyběhl z tunelu ven. Po 11 km jsme se dostali do velkého parku na pískovou cestu, za mě na jednu z nejhezčích částí závodu. Super bylo, že se stále dalo s někým běžet. V jedné části organizátoři rozdělovali kvůli tramvajím dav na 2 poloviny. Nejdřív jsem myslel, že běžím špatně, protože všude kolem mě jsem viděl 1/2 maratonská čísla, ale pak mi došlo, co se děje. Značku 1/2 maratonu jsem probíhal cca za 1:40. Pokud bych to udržel až do konce, byl bych velmi spokojen. Dopředu jsem trať příliš nestudoval a překvapilo mě, že se druhé kolo běželo odlišnou trasou než první. Myslel jsem, že se bude jednat o identická kola. Vůbec mi to nevadilo, právě naopak. Příjemně utíkaly 3 km kolem Labe. Připomněl jsem si známá místa, kudy jsem probíhal při mém tréninkovém 20-kilometrovém běhu před 8 lety. Pak následovala 4-kilometrová odbočka mimo město do vilové čtvrti. Poté už jsme zase navázali na totožnou trasu z prvního kola. 37. kilometr byl ten poslední, který jsem zvládl běžet pod 5:00/km. Cítil jsem už asi 10 km, jak mi těžkly nohy. Vyhlížel jsem občerstvovačku, kde bych zpomalil do chůze a nabral síly. Tak jsem to ostatně dělal i na ostatních stanicích, abych se v klidu napil. Posledních 5 km mi trvalo zhruba 27 minut. Nejtěžší km byl ten 40., kdy jsem musel jednou přejít do chůze i mimo občerstvovačku. S časem 3:23:48 jsem ale spokojen. Před závodem jsem odhadoval 3:20-25 a to se nakonec potvrdilo. Při průběhu cílem mě chytla brutální křeč do levého lýtka, ale po chvíli protahování se to uklidnilo, napil jsem se coly, nealkoholického citronového piva, snědl banán, pak si vyzvedl věci v zázemí, pozdravil se Zdeňkem, kterého jsem do té doby sledoval jen na Stravě a v pohodě došel do garáže u Opery, ze které jsme se vydali na cestu domů :-)
--
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 3801
Před rokem jsem si říkal, že letos to zvládnu pod 40. Realita byla ovšem hodně vzdálena od přání.
Do Prahy jsem se vydal v dámské společnosti. Napsal jsem Lence, která vezla Hanku a Blanku a v druhém autě jely další běžecké kolegyně. Vyzvedli jsme čísla v Runczech store a s pauzou v kavárně na kopci nad Vltavou jsme pokračovali do centra, kde jedna z běžkyň startovala na Adidas runu na 5 km. Pak jsme se přesunuli do zázemí, kde jsem nechal baťoh a s dostatečným předstihem jsem se přesunul ke koridoru. Ještě jsem stihl vystát dlouhou frontu na záchod.
Plánoval jsem tempo 4:10/km a celkově dokončit pod 42 minut. První polovina se povedla s asi 10-vteřinovou rezervou pod 21 minut, ale to už jsem věděl, že druhá polovina bude o poznání náročnější. Držel jsem tempo okolo 4:17/km s tím, že jsem ještě dokonce zvládl poslední kilomtr mírně vystupňovat, přesto jsem dosáhl prakticky totožného cílového času jako před rokem. Stejně jsem ale nebyl nějak výrazně zklamaný. Bez tréninku rychlosti to prostě rychleji nepoběží.
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 858
