Dva týdny po pražském maratonu jsem se vydal na západ Čech absolvovat další závod série RunCzech. A musím říct, že to byla skvělá volba, neboť trať i atmosféra podél ní byly perfektní. Do Varů jsem vyrazil s manželkou Mirkou po poledni v den závodu z hodinu vzdálené Plesné. Auto jsme zaparkovali u nákupního centra Varyáda a vydali se busem vyzvednout startovní balíček do Thermalu, okolo něhož se již shromažďovaly davy běžců. Obdržel jsem druhý stejný batoh, ale vybral jsem si aspoň jinou barvu :-) Času bylo dost a tak jsme se vrátili k Varyádě, kde jsem si vzal věci na závod. Já jsem se poté vydal na start 1/2 maratonu a Mirka vyrazila na nákupní maraton :-) Zpět u Thermalu jsem byl víc jak hodinu před startem, tak jsem ani pořádně nevěděl, jak tolik času využít. Potkal jsem kamaráda Pavla z Františkových Lázních, tak jsme chvíli popovídali a pak se spolu i začali rozběhávat, ale Pavel zjistil, že zapomněl u svého doprovodu sluneční brýle, tak se je vydal hledat. Rozcvičoval jsem se kousek od parku, kde bylo nejvíc běžců, tak že prostoru bylo dost. Při registraci minulý rok jsem pravděpodobně uvedl cílový čas 1:30, proto jsem měl přidělený startovní koridor A, kam jsem si šel stoupnout asi 10 minut před startem. Na rozdíl od Prahy jsem se tam bez problémů dostal a stoupnul si někam do druhé půlky vedle vodičů na 1:30. Jeden z nich uhasil mou žízeň (50 minut jsem nepil, na to si musím dát příště pozor), když mi nabídl pití, za což mu dodatečně děkuji.
---
Na rozdíl od maratonu jsem do závodu vstupoval s jasným plánem na jednotlivé mezičasy. Bylo mi jasné, že 1:30 je aktuálně ještě mimo mé možnosti, ale 1:35 bych měl zvládnout. Start jsem si pohlídal a nepřepálil ho. Začátek závodu se běží hned do kopečka, ale to mají běžci ještě dost sil a tak mi ani nepřišlo, že v prvních 7 kilometrech jsem nastoupal podle mých garminů 146 metrů. Na trati téměř všude fandili diváci a i tam, kde nebyli, poskytovaly okolní lesy příjemnou podívanou a osvěžení. Dokonce jsem běžel 2x přímo proti vedoucím závodníkům, což také povzbudí, když člověk vidí na dosah ruky špičkové běžce. Spočítal jsem si, že na 11. km bych měl být do 50 minut, aby mi na zbylých 10,1 km zůstalo 45 minut, což by neměl být problém zaběhnout. Zvládnul jsem to s téměř minutovou rezervou, kterou jsem nakonec držel až do konce. Tempo jsem celou dobu držel poměrně konstantně s přehledem pod 4:30/km, jen 19. km jsem dal nejpomaleji za 4:43, ale poté jsem zase zrychlil. Dost mi dal zabrat kopec před cílem, kde jsem měl už fakt dost, ale vidina cíle mě táhla dál. Malinko mě mrzí, že jsem začal finishovat o pár set metrů dřív při seběhu do cílové rovinky, tak že mě nakonec ještě asi 2 běžci předběhli, ale celkově mám ze závodu parádní pocit. Oficiální čipový čas 1:34:07. Po závodě následovala odměna v podobě večeře v naší oblíbené restauraci Incognito v Chebu :-)
--
