Když nemůžeš, zpomal :-)

Prunéřovské štreky 15 km 2021

Po 14 dnech jsem se vydal opět do Prunéřova, tentokrát na 15 km s Radkem Sedněvem. Vzhledem k předchozí desítce, jsem si v hlavě stanovil pokoření 61 minut. I zpětně si myslím, že to bylo v mých silách, ale nějak mi závod nesedl podle představ a ke splnění cíle mi přece jen kus chyběl.

Stačilo by tempo 4:04/km, ale bohužel jsem s ním měl co dělat i v první polovině. Do závodu jsem šel unaven. Moc jsem se nevyspal, navíc jsem v pátek v tréninku běžel 27 km a už v tomhle běhu jsem se necítil příliš komfortně. 2,5 km k otočce navíc oproti desítce bylo znát. Taky trochu foukalo a po chladných dnech se počasí celkem vydařilo. Druhá polovina se podobala spíš tempovému běhu. Víc k tomu asi není co napsat. Alespoň fotky jsou hezké :-)

--

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 06 June 2021

Hits: 79

Kynšperský zajíc 2021

Tak tohle byl trailový závod se vším všudy. Říkal jsem si, že mi takový běh v závodním tempu prospěje, abych zatížil nohy v kopcích a v terénu. Po desítce v Prunéřově jsem moc neodpočíval, spíše naopak. Ve středu jsme s Michaly pobíhali po karlovarských lesích a na moje poměry toho ve 22 km celkem dost nastoupali. Den nato jsem si naordinoval 10x1 km a v sobotu před závodem jsem absolvoval další dlouhý 24-kilometrový běh.

Věděl jsem do čeho jdu, alespoň podle profilu trati. Snažil jsem se rozběhnout volněji. První kilák za 4:24 i s přeskokem potůčku celkem ušel, ale vzhledem k dalšímu průběhu to bylo stejně rychlé. Pak přišlo brutální stoupání na louce, kde jsem musel chvílemi jít a předběhlo mě pár lidí. na 2,5 km se zase prudce sbíhalo, aby následně přišel další pořádný kopec. Navíc jsem se musel vzhledem k nočnímu dešti vyrovnat s rozbahněným terénem. Do cíle už se nejednalo až o tak náročný profil, ale únava i bahno udělaly svoje a byl jsem vůbec rád, že se pohybuji dopředu. Běžel jsem poblíž 3 starších závodníků, ale nedařilo se mi je předběhnout a když se mi to ke konci u jednoho povedlo, hned mi to ve stoupání vrátil.

V cíli jsem byl rád, že to mám za sebou. Zase mi to na nějakou dobu stačilo :-)

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 15 May 2021

Hits: 100

Prunéřovské štreky 10 km 2021

Po 7 měsících závodního půstu se konečně naskytla pořádná možnost otestovat jarní formu. Asfaltová desítka na cyklostezce u Prunéřovské elektrárny pořádaná Čeňkem Filingerem slibovala rychlé časy a konkurence se sjela opravdu kvalitní. 27 běžců pod 40 minut se na každém závodě v naší zemi moc často nevidí, když počítám fakt, že se neúčastnil nikdo z české běžecké špičky.

Do Prunéřova jsme vyrazili společně s Michalem Báťou s dostatečným předstihem, abychom se stihli rozběhat. Zaparkovali jsme na doporučeném místě u nádraží a pěšky se vydali na asi kilometr vzdálený start, kde jsme si vyzvedli čipy. Po klusacím návratu k autu jsme usoudili, že by nebylo špatné zajet blíž ke startu, kde i přes větší množství aut místo stále bylo. Pěší přesun nám ubral dost času, který jsme měli vyhrazený na rozběhání a tak už jsem stihl jen 600 metrů a šlo se na věc.

-

Chtěl jsem si vyzkoušet běh na pocit, proto jsem hodinky pouze zapnul na startu a pak už mě nazajímaly. První stovky metrů nás vyvedly z malého lesíka po obou stranách cyklostezky na odkrytou část v poměrně svižném tempu, alespoň co se mě týče, když mi GPS zaznamenala 3:48/km. Samotná trasa, která se od 2. kilometru začala mírně vlnit, moc zajímavá nebyla. Asi nejznatelnější stoupání jsem zaznamenal na 3,5-tém kilometru, před kterým mě předběhla ženská vítězka Klára Mirvaldová, která běžela velmi dobře a chytře si od začátku rozložila síly. Ale stále se to dalo. Na otočce mě překvapil poměrně znatelný vítr a tak se žádné vystupňování tempa nekonalo. Asi někde na 7. km mě předběhl ostrovský Pavel Čekan a také druhá Anežka Křížová. V cílové rovince jsem dokázal mírně zrychlit, když mě vybudil čas, který začínal 39. Hlavní cíl, se kterým jsem přijel - pokořit 40-minutovou hranici - jsem tedy splnil a s prvním testem šest týdnů před maratonem mohu být spokojen. Michal si zaběhl skvělý osobák 35:33.

Za 14 dní mě čeká na stejné trati 15 km, kde si kladu za cíl pokoření 61 minut.

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 09 May 2021

Hits: 209

Trening 2021

ZÁŘÍ - 16,2 km, kolo 71,6 km. Tak už zase běhám! Pokud se tedy dá nazvat tempo 7:00/km během. Fyzička je ale pryč, začínám kompletně znovu s pár kily navíc. 2x jsem se projel na kole do Lokte a zpět a první běžecké krůčky jsem začal dělat ve druhé polovině měsíce. Vydal jsem se na stadion, kde jsem díky lýtkovému svalu zvládl sotva 4 kolečka, pár rovinek, 5x vyběhl schody a pak jsem nemohl 4 dny normálně chodit :-)) S každým dalším během se to ale zlepšovalo. Sice mě pořád trápí zkrácený sval na levém lýtku, ale chce to jen čas. Stále posiluji, abych zesílil. Stačí přidat více protahování a bude to super. 

KVĚTEN - 250 km, kolo 139,2 km. Květen začal docela zajímavě. Za prvních 9 dní jsem zvládl 2 dlouhé běhy (24 a 27 km) a do toho kopcovitého Kynšperského zajíce a rovinatou 15 v Prunéřově. Bohužel stále neustupovalo namožení zad a stehenního svalu na levé straně. Zkusil jsem dát týden oraz a zapojil do tréninku kolo. Ani poté se po návratu zázrak nestal a za dalších 10 dní jsem opustil od veškerých fyzických aktivit a jsem ze hry na neurčito, což je velice frustrující, protože netuším, kdy se opět k běhu zase vrátím. Nevím, jestli si léčba vyžádá měsíc, 1/2 roku, nebo ještě delší čas...

DUBEN - 358,1 km. V porovnání s únorem o 2 dny víc a o 90 km méně?! V dubnu jsem plánoval trochu zrychlit, ale po týdnu přišla nějaká těžší krize. Vůbec to neběhalo. Do toho se přidala bolest přecházející z levé strany bederní páteře přes hýžďový sval až do stehna. A stále se to nějak výrazně nelepší. Alespoň chuť se vrátila. Přes to vše se podařilo zvládnout několik kvalitních tréninků a jako bonus jsem absolvoval rovinatou asfaltovou desítku na cyklostezce u prunéřovské elektrárny v čase 39:44, tedy 42 vteřin od osobáku. Zbývá 5 týdnů na vyladění maratonské formy. Jedinou možností zdá se být MČR na 100 km v Plzni, kde se na okruhové trati o délce 2,5 km koná vložený maraton. Je třeba výrazně zapracovat na tempových a dlouhých bězích - v dubnu jen tři - 2 x 22 a 25 km. A to je hodně málo.

BŘEZEN - 500,5 km, kolo 42,4 km. Březen měl vše, co by správný trénink měl mít. Tedy objem, intenzitu a věřím, že i správnou skladbu. Taky se to projevilo při nedostatečné regeneraci vyšší únavou, než je obvyklé. Běhal jsem v teplotách kolem 0, ale už i ve dvacítkách v krátkém tričku a trenkách. Bohužel se zase ochladilo, ale tak to v tomto období bývá. Na začátku měsíce jsem si střihl tréninkově maraton pod 3:30 a společně s Michalem jsme taky odběhali solidní rychlostní tréninky na dráze. Chtělo by to v dubnu správně vyladit a mít někde možnost prověřit aktuální formu. S Vénou jsem zase zvládl první letošní vyjížďku na kole.

ÚNOR - 440,1 km. Do nejkratšího měsíce v roce jsem vbíhal s bolavými zády, ale díky Michalovým masážím a společným tréninkům jsem se z toho rychle dostal a mohl pokračovat v nabírání kilometrů. Opravdu dlouhé běhy jsem zvládl tentokrát jen 2 - 27 a 28 km. O to víc potěší celková kilometráž. Přes vydatné přívaly sněhu nechyběla od 10. února také kvalita na dráze. Přidal jsem 3 tempové běhy v maratonském tempu, které byly znát i v lehčích bězích. Kondice jde nahoru a jediné přání je mít ji na jaře kde prodat.

LEDEN - 504,9 km. Nový rok jsem začal ve stejném stylu, jako jsem zakončil ten loňský. To znamená, že jsem naběhal v lednu kupu kilometrů, většinou na sněhu, protože zima se letos vrátila po dlouhých letech v plné síle. Mohl za to celkem vysoký podíl delších běhů. 7x jsem se dostal nad 20 km a 2x dokonce na 33 a 34 km. Na jednu stranu super základ do dalších měsíců, na druhou jsem musel 3 dny vynechat, protože někdy toho bylo bez odpovídajícího odpočinku asi moc. Největším problémem bylo namožené lýtko a po druhém třicítkovém běhu v rozmezí jednoho týdne to odnesly bedra, ale to se přeneslo až do dalšího měsíce. Je třeba se s vyšší kilometráží více zaměřit na regeneraci. Pozitivní bylo, že jsem zařazoval i rychlejší běhy delších úseků, bez kterých by byl objem k ničemu. Několik tréninků jsem odběhal s Michalem, pár s Vaškem vč. společného běhu s Bridget a Alešem. Prakticky 6 let běhám víceméně sám, proto je tohle příjemná změna, zvlášť v zimním období, kdy je do závodů daleko.

Trening 2020

Trening 2019

Trening 2018

Trening 2017

Trening 2016

Details

Written by Marek

Category: Trening

Published: 12 February 2021

Hits: 225

Františkova pětka a Chodovská tretra 2020

Františkova pětka

Před 2 lety jsem bral ve Frantovkách 2. místo, ale letos jsem byl vzhledem k našlapané konkurenci bez šance i ambic na medailové umístění. Navíc se mi závod nijak zvlášť nepovedl. Jednak se tělo nedokázalo ještě řádně zregenerovat po náročném VltavaRunu a závod jsem za prioritu nepovažoval, protože místní trať mi zrovna nevyhovuje a nenahrává tudíž příliš rychlým časům. V hlavě už jsem měl Chodovskou tretru, která se konala v pondělí. Na startu se objevili rychlíci v čele s Láďou Šinkou, Markem Novákem či Lubomírem Novotným. K těm se přidal po startu ještě Petr Hurdich. Já si běžel svoje tempo ve dvojici s Pavlem Maršíkem. Vždy jsem zde běžel v silničkách, ale tentokrát jsem vzhledem k lesní části zkusil trailovky a celkem mě tam podržely. Pavlovi jsem po chvíli trochu cuknul, ale nedokázal jsem nastavené tempo udržet. Před výběhem zpět na parkovou cestu mě docvakl a získal asi 10-metrový náskok. Už jsem ztrácel naději na jeho dostihnutí, ale zezadu se na mě začali tlačit další 2 běžci a za žádnou cenu jsem nechtěl dopustit další propad v konečném umístění. 100 metrů před cílem jsem zmobilizoval všechny zbývající síly a finišem překvapil sám sebe. O vyrovnanosti hovoří to, že nás doběhlo do cíle 5 v rozmezí 9 vteřin. Čas je sice podprůměrný, ale vzhledem k povedenému závěru hodnotím účast kladně.

-

Záznam závodu Výsledky

Chodovská tretra

Nějaké vyladění a odpočinek po Františkově pětce? Na to zapomeňte! Pořád jsem totiž měl v hlavě delší závody, které se však nakonec nekonaly a tak se v Chodově jednalo o můj poslední závod roku 2020, aniž bych to dopředu tušil. V sobotu jsem si dal náročných těměř 25 km v nepříjemném dešti a v neděli "regeneračně" 17 km. Předpokládal jsem tempo 3:55/km. Přesně na to jsem měl totiž momentálně natrénováno. Měl jsem tu čest být zařazen do rychlejšího ze 2 běhů, takže mi bylo jasné, že budu několikrát předběhnut o kolo, protože na startu se kromě Radka Sedněva objevili všichni krajští rychlíci, což bylo pochopitelné, neboť se jednalo o Mistrovství KV kraje. Do mého prvního závodu na dráze jsem vstoupil namotivován a 1. km rozběhl za 3:47/km. To bylo moc rychle a tak jsem musel zpomalit až ke 4 minutám. O průběhu závodu není moc co napsat, protože jsem běžel prakticky stále sám, následován z bezpečné vzdálenosti Tomášem Langem. Čas jsem splnil do puntíku přesně (2 vteřiny jsem ztratil na startu, protože jsem stál vzadu, kde bylo moje místo :-) Nezbývá než doufat, že příští rok již konečně hranici 19 minut pokořím!

--

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 31 January 2021

Hits: 161

VltavaRun 2020

Štafetové běhy jsem v minulosti registroval, ale nikdy jsem netoužil se jich osobně zúčastnit. Až donedávna, kdy mi v létě na dovolené ve Švýcarsku přišla od bývalého kolegy Jirky z banky zpráva, jestli bych nahradil zraněného běžce. Ono se těch běžců vyměnilo později víc, ale sestava byla perfektní, jak jsem zjistil při samotném průběhu závodu. Četl jsem Cestu běžce, kde se zmiňují japonské ekideny a teď jsem měl na vlastní kůži možnost poznat, proč jsou tak populární.

Náš tým Melounu je dost jel ve 2 autech. Naše VW dodávka neběžícího kapitána týmu Pavla se vydala na cestu již v pátek odpoledne. Měli jsme i dámskou společnost - Zuzku a Ivču, což jsou super holky. Dále s námi jel svéráz Pavel, který pracuje jako ostraha vězeňské služby spolu s Ivčou. Jejich originální historky nás bavily celou cestu. Před Českými Budějovicemi jsem převzal řízení, abych si taky vyzkoušel auto, pokud by to v průběhu závodu bylo nutné. U Mercury centra jsme vyzvedli dalšího pohodového člena do party - Honzu. Kousek jsme popojeli a nabrali Tondu, Pavlova (kapitán) synovce, jehož choť Mária se 2. den připojila k 2. partě. Dorazili jsme do penzionku U Dvou rysů ve Zdíkově, odkud to bylo jen kousek na start v Zadově. S Pavlem jsem se po ubytování vydal vyzvednout čip, 2 balíky vod a moc dobré koláčky. Nejprve jsme vyjeli na druhou stranu, ale brzy jsme si to uvědomili a vše včas stihli. Po výborné večeři (guláš s knedlíkem - pro mě ze seitanu) jsme chvíli poseděli a následně zalehli.

-

Startovali jsme v sobotu až ve 12:00 (první týmy už ve 4:00), takže na snídani i přípravu bylo času dost. Štafetu jsem rozbíhal já. První úsek:

Zadov - Lipka 14 km (záznam)

Dorazili jsme do prostoru startu, který jsme s Pavlem navštívili již předchozí večer, asi s hodinovou rezervou. Pozorovali jsme rozběhy ostatních štafet, které startovaly po 5 lidech s 15-minutovým odstupem. V rámci rozklusu jsem prozkoumal prvních 750 m trasy. I když se nejednalo o nějaké brutální převýšení, první zhruba 1,5 km pro mě coby silničního běžce představoval slušnou výzvu. Běželo se přes kořeny a dřevěná cesta z kulatin mi taky nadělala nějaké vrásky na čele. Trasa se celkově hodně svažuje dolů, ale 20 metrů dílčí převýšení na 500 metrech mi roztáhlo plíce hned ze začátku. Naštěstí to bylo na silnici. Pak přišel sešup dolů. To bylo skvělý. Ale po 7 km to přišlo... kopec jako kráva, 100 m převýšení na 1 km, kde se ještě přecházelo na louku. To prostě není nic pro mě :-D Několikrát jsem musel přejít do chůze a hodně jsem ztratil. Už jsem psal i zprávu (v rámci závodu patří mobil k povinné výbavě), že se oproti plánovanému času zpozdím. Pak jsem se opět mohl na 4 km rozběhnout, ale finiš zase pár stovek metrů do kopečka mě nepotěšil. Ale když jsem viděl Tondu na předávce, zmáčkl jsem se, co to šlo. Ten pocit, že to mám za sebou, vše vynahradil. Nastoupili jsme od auta a pokračovali na další předávku.

-

Věžovaté Pláně - Zlatá Koruna 11,7 km (záznam)

2. úsek mě čekal v 11 večer. Moje čelovka se vypla hned, jak se zapla. Naštěstí byl Pavel náležitě vybaven a půjčil mi svou včetně reflexní vesty. Nejtěžší část jsem sbíhal hned na začátku, kde se z Věžovatých plání vbíhalo do lesa na úzkou měkkou lesní pěšinu, kde moje silniční Salmingy měly co dělat, aby mě udržely na nohou. Tma byla pořádná, až jsem si chvíli přisvicoval i mobilem. Trasu osvětlovaly fosforeskující zelené tyčinky, což dodávalo zajímavou atmosféru. I zde se jednalo o svažující se profil, což mi určitě vyhovuje. Raději poběžím delší mírně kopcovitou trasu než naopak. Nějaký kopec taky byl, ale tma ho milosrdně zahalila, takže jsem netušil, kde končí. Trochu jsem tápal v Mirkovicích, kde to podle mě mohlo být víc značené. Dokonce jsem tak zazmatkoval, že jsem si dal Zlatou Korunu do navigace pro jistotu, ale nakonec jsem vyběhl na pole, kde už se značení nacházelo dost a vše bylo v pořádku. Po cestě jsem předběhl 5 běžců ostatních štafet, což taky potěšilo. Předával jsem Honzovi. Po dokončení 2. úseků naší party v Hluboké, kam dobíhala Ivča, jsme se vrátili do ČB. Tam jsme nalezli cenný azyl v bytě u Tondy a Máji. Sice jsem zavřel oči sotva na 3 hodiny na tvrdé podlaze (usnul jsem hned), ale pomohlo to.

Květov - Kostelec 12,4 km (záznam)

Závěrečný úsek na mě čekal v 7 ráno, což znamenalo již hodinový náskok oproti původnímu plánu. Asi o minutu jsem ho ale zkrátil, protože jsem nečekal Dana Tesaře z 2. auta tak brzy a tak už po mně byla sháňka, když jsem poklidně kráčel k předávce. Zhruba o 100 metrů jsem si tedy úsek prodloužil a vběhl do něj sprintem. Celkově se jednalo o nejrovinatější profil z mých tras, ale 1. km za 4:15 po 2 předchozích bězích s minimem odpočinku nevěstil nic dobrého. Běžce, kterého jsem měl na dostřel, jsem nechal poodběhnout a pokračoval udržitelným tempem. Celou trať jsem si užíval a odměnou byla krásná široká lesní cesta a následně východ slunce nad rybníkem. Před Kostelcem se poslední kilometr a něco táhl do dálky, ale už jsem věděl, že mě čeká poslední část, tak se běželo hned lépe. Po kompletním doběhu úseků našeho auta už bylo na druhé šestici, aby zafinišovala. Oba dny se z hlediska počasí neskutečně vydařily. Z poslední předávky jsme se tedy vydali vykoupat do slapské přehrady u nějakého bývalého zařízení ROH (dnes ve vlastnictví Ministerstva Financí), které byla z hlediska vládních restrikcí prázdné. Po báječné koupačce jsme se naobědvali ve Štěchovicích, kde jsem si dal smažák a jedinou kaňkou bylo pražící slunce na terase s nefunkční markýzou. Pak jsme se přesunuli do Braníku, kde se finišovalo. Doprava houstla, ale naštěstí času bylo dost. Čekali jsme na finišující Máju s tím, že do cíle doběhneme všichni společně, ale Mája byla tak namotivovaná, že nechtěla ztratit ani vteřinu a tak jsme doběh kvůli cílové fotografii museli opakovat :-))

-

Celkově se má 1. a myslím, že ne poslední účast na VR opravdu vydařila. Jsem rád, že jsem měl možnost okusit atmosféru této velké akce! VELKÉ díky všem členům týmu!!!

Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 11 January 2021

Hits: 231

Olympijský běh KV 2020

Po Holubově před 4 lety se jednalo o můj druhý Olympijský běh. Nevěděl jsem, co od toho mám čekat, protože zaprvé přišel den předem mail, že část organizátorů šla do karantény a tudíž nebyla zabezpečena trať, zadruhé jsem neviděl žádnou konkurenci, ale zatřetí bylo celkem dusno, což se mi potvrdilo už v úterý, kdy jsem si trať částečně probíhal a nohám se vůbec nechtělo. Černým koněm pro mě byl týmový kolega Aleš, který se za poslední rok solidně rozběhal.

-

S Alešem jsem se také rozklusal, dali jsme 1 kolo na meandru. Čas do startu jsme si krátili s Vénou, který nás jako správný předseda přišel podpořit, i když sám momentálně nemůže běhat. Na startu se nás nás moc nesešlo, tak jsme s Alešem stáli hned vepředu. Zavtipkoval jsem, že vypadáme v našich zelených dresech jako vodiči. Aleš to asi vzal doslova a vystaroval pěkně zostra. Držel jsem se ho asi 200 metrů, pak jsem si ale uvědomil, že takhle bych dlouho nevydržel. Zachytil se ho mně neznámý běžec Marek Macháček a po výběhu z meandru se k nim připojil ještě chebský Honza Minařík. Já se držel v pozadí ve vzdálenosti asi 20 metrů. Postupně jsem se ale na cyklostezce na skupinku dotáhnul, přestože mě to stálo celkem dost sil. Trochu jsem odfrkl a na Chebský most už jsem vybíhal jako druhý. Tam jsem ale na Marka ztratil a ten si vytvořil rozhodující náskok. Rovinka kolem řeky je dlouhá a mně rychle docházely síly. Bylo jen otázkou času, kdy se budu muset zastavit, protože se mi špatně dýchalo a nohy těžkly. Silou vůle jsem dokázal přeběhnout plynárenskou lávku a pár vteřin popošel až za zatáčkou, abych nedal třetímu Honzovi záminku zrychlit a připravit mě tak o druhé místo.

Zvládl jsem se zase rozběhnout a stříbrnou pozici jsem tak udržel. Zklamalo mě ale vyhlášení. Zatímco Véna před rokem dostal karton Plzní, letos šly ceny do tomboly a já tak odešel jen s medailí. Za startovné 300,- Kč hodně slabé. I zbytek organizačního týmu na mě bohužel působil dojmem, že je to moc nezajímá.

Záznam závodu

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 26 September 2020

Hits: 251

Valdštejnova desítka (5 km) 2020

Do Chebu jsem se vrátil po 3 letech. V roce 2017 jsem běžel 5 km a následně i celou desítku. Tentokrát jsem zvolil pouze poloviční trať, protože se chci více soustředit na rychlost a nezastírám, že motivací pro mě bylo také umístění na bedně, což by se mi na desítce vzhledem k silnější konkurenci nepovedlo.

Na závod jsem vyrazil i s rodinou, která si vychutnávala zákusek se zmrzlinou u Špalíčku, zatímco jsem se rozklusával. Vzal jsem to i kopečkem kolem hradu, který nevypadá tak hrozivě, ale věděl jsem, že po 4 km v tempu to bude o něčem jiném. O závodní náladu se před startem postarala bubenická skupina. Začalo trochu poprchávat, ale jinak počasí vyšlo takřka ideálně. Závod na obě distance startoval společně, proto bylo na startu plno, ale protože jsem stál úplně vepředu, nijak mi to nevadilo. Začal jsem zvolna, aby mi zbyly síly i na závěr. Úvodní kilometr je vzhledem k úzkým chebským uličkám a zatáčkám hodně rozmanitý, ale zvládl jsem ho dobře v tempu 4:00/km. Pak jsem trochu zrychlil a až k přehradě se běželo fajn. Krátký kopeček na přehradu mě rozhodil víc, než jsem čekal, což se projevilo na dráze, kdy mi nějak těžkly nohy a předběhl mě Max z chebského klubu RozběhniTo.cz - a to běžel desítku. Šlo mu to fakt dobře. Nejhorší část mě čekala pod hradem. Zvládl jsem v kopečku sotva 20 metrů a musel jsem chtě nechtě na chvíli přejít do chůze. Naštěstí za mnou nebyl nikdo, kdo by mě ohrozil a tak jsem své celkově 3. místo uhájil až do cíle. Čas z před 3 let jsem vylepšil o 48 vteřin a protože příprava nebyla kvůli 2 srpnovým výpadkům (celkem 6 dní) ideální, považuji to nakonec za úspěch.

Čas do vyhlášení jsem si krátil povídáním s vítězem desítky Ondrou Jadlovským, kterému to běhá fakt parádně. Protože v Chebu vyhlašují kategorie po 10 letech, měl jsem tu čest postavit se dokonce na stupínek nejvyšší coby vítěz kategorie 30-39 let :-)

-

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 09 September 2020

Hits: 869

SpaRun 2020

Již šestá účast na mém domácím závodě, který pro mě znamená srovnání výkonnosti napříč roky. Po loňském povedeném závodě jsem chtěl čas stlačit ještě níže. Vysněný cíl jsem zaměřil dokonce pod 24 minut. Když teď ale zpětně přemýšlím, vlastně se jednalo jen o mé zbožné přání, které nebylo podpořeno odpovídajícím tréninkem.

Rozběhl jsem tedy odvážně - úvodní kilometr za 3:50/km. Neměl jsem s tímto zase takový problém jako před 3 lety, kdy jsem pak trpěl až do cíle. Přece jen jsem už o něco vyběhanější, ale cítit jsem to začal po kopečku u knihovny, kde už jsem zpomaloval a dostali se přede mě další borci. V dalších stoupáních na Anglickou a na kolonádu už jsem neměl tolik sil a především u Fontány jsem popadal dech déle, než by bylo nutné. V téhle fázi jsem ztratil asi nejvíc sil, které dále chyběly. Směrem dolů se to malinko rozběhlo, ale maximem byl 6. km za 4:00/km. Na finiš taky nezbyly síly, když jsem sice v protilehlé rovince na oválu zkusil nastoupit Petrovi Hurdichovi, ale tomu zbývalo v rezervě víc a hned mi to vrátil a taky mě přespurtoval Honza Preibisch. Výsledný čas sice "jen" o 20 vteřin hoší než loni, ale spokojen být rozhodně nemůžu. Za rok se pokusím připravit lépe, aby 24-minutová hranice padla.

Alespoň mám hezkou fotku z kolonády :-D

--

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 31 August 2020

Hits: 398

Kostelecké kopečky 2020

Hned den po Komorní Hůrce jsem se vydal na další závod Živého Sokolovska. Už podle názvu a profilu trasy jsem čekal náročný závod, ale že to bude až tak drsné, jsem nepředpokládal.

--

Vyrazili jsme autem s Honzou Linhartem a jeho mamkou, která nám dělala doprovod. Na start se postavil i zcela jasný favorit Pavel Procházka, který nenechal nikoho na pochybách a něco málo přes 8 kilometrů dlouhou trať zvládl za 34 minut, o 4 minuty rychleji než druhý v cíli. Za konkurenci jsem považoval Honzu a Tomáše Mandzáka. Hned po startu se vybíhal krátký kopeček, kde měli ještě všichni spoustu sil. Následoval prudký sešup dolů po asfaltce. Tempo jsem nasadil vysoké, abych se držel čela, takže 1. kilometr za 3:49 byl nakonec vzhledem k těm dalším solidně přepálený. Z asfaltky nás následně trať vedla vysokou trávou a terénem do přírody. Po rovině to jakž takž šlo, ale jakmile se začlo stoupat, byl jsem vyřízený. Veškeré ambice na umístění vzaly za své a já se snažil aspoň běžet, což se ne vždy povedlo. Už před závodem jsem věděl, že v závěru se běží do kopce. Tam už jsem z větší části šel. Celkové tempo přes 5 minut na kilometr je ostuda. Tohle prostě není můj šálek kávy. Za Pavlem nakonec doběhl 2. Tomáš, který by měl svůj talent podpořit pravidelným tréninkem. Potenciál tam určitě je. Na Honzu zbyla nakonec brambora, když se před něj dostal ještě mně neznámý David Langer.

Záznam závodu Výsledky

Details

Written by Marek

Category: Závody

Published: 12 August 2020

Hits: 179