Když nemůžeš, zpomal :-)

Drážďanský maraton jsem měl v hlavě už od doby, kdy jsme s mou milou toto krásné město poprvé v roce 2015 navštívili. Přemýšel jsem o něm i před 4 lety, ale nakonec tenkrát padla volba na Třeboň, resp. na Ústí týden poté. Kdo ví, možná by hranice 3 hodin padla, kdybych se tenkrát rozhodl zajet o kousek dál na sever. Minulost už se ale nedá změnit, ničeho nelituju a tak jsem se na tento krásný závod podíval až letos.

Do Drážďan jsme dorazili už v pátek večer, v klidu jsem si vyzvedl v sobotu číslo a prošel si město. Ráno jsem si předtím vyklusal 6 km. Počasí vyšlo úplně nádherně. V neděli na startu bylo o pár stupňů méně, ale dá se říct, že lepší počasí si běžci nemohli přát. Vybíhalo se až v 10:30, tak že jsem se parádně vyspal a v klidu si došel do zázemí a do startovního koridoru v Pieschener Alee.

 --

V hlavě jsem měl tempo 4:50/km a asi 2 km jsem si zvykal. Když si tělo uvědomilo, že už běží, šlo to celkem lehce. Snažil jsem se spíš brzdit, protože jsem běžel o pár vteřinek rychleji a přitom věděl, že každá získaná vteřina mi na konci vezme dvě, pokud mi dojdou síly. Startovali jsme společně s 1/2 maratonci a prvních 7 km mě tak neustále někdo předbíhal. Pak se to však začalo otáčet a občas jsem svým konstatním tempem předstihl někoho zase já. Nejrychlejší kilometr jsem zaznamenal na 8. km, kdy se klesalo tunelem, kam se běžně chodci nedostanou, protože je určený pro auta. Byl v něm strašný rachot. Nejdřív jsem si myslel, že to je projíždějícími auty nebo vlakem nad ním, ale při výběhu mi došlo, co to způsobovalo - bubeníci. Líbilo se mi, že živých bubenických kapel jsem podél trati potkal víc. Dokonce je jednou doprovázely i tanečnice samby. Tady to bylo až nepříjemné a ulevilo se mi, když jsem vyběhl z tunelu ven. Po 11 km jsme se dostali do velkého parku na pískovou cestu, za mě na jednu z nejhezčích částí závodu. Super bylo, že se stále dalo s někým běžet. V jedné části organizátoři rozdělovali kvůli tramvajím dav na 2 poloviny. Nejdřív jsem myslel, že běžím špatně, protože všude kolem mě jsem viděl 1/2 maratonská čísla, ale pak mi došlo, co se děje. Značku 1/2 maratonu jsem probíhal cca za 1:40. Pokud bych to udržel až do konce, byl bych velmi spokojen. Dopředu jsem trať příliš nestudoval a překvapilo mě, že se druhé kolo běželo odlišnou trasou než první. Myslel jsem, že se bude jednat o identická kola. Vůbec mi to nevadilo, právě naopak. Příjemně utíkaly 3 km kolem Labe. Připomněl jsem si známá místa, kudy jsem probíhal při mém tréninkovém 20-kilometrovém běhu před 8 lety. Pak následovala 4-kilometrová odbočka mimo město do vilové čtvrti. Poté už jsme zase navázali na totožnou trasu z prvního kola. 37. kilometr byl ten poslední, který jsem zvládl běžet pod 5:00/km. Cítil jsem už asi 10 km, jak mi těžkly nohy. Vyhlížel jsem občerstvovačku, kde bych zpomalil do chůze a nabral síly. Tak jsem to ostatně dělal i na ostatních stanicích, abych se v klidu napil. Posledních 5 km mi trvalo zhruba 27 minut. Nejtěžší km byl ten 40., kdy jsem musel jednou přejít do chůze i mimo občerstvovačku. S časem 3:23:48 jsem ale spokojen. Před závodem jsem odhadoval 3:20-25 a to se nakonec potvrdilo. Při průběhu cílem mě chytla brutální křeč do levého lýtka, ale po chvíli protahování se to uklidnilo, napil jsem se coly, nealkoholického citronového piva, snědl banán, pak si vyzvedl věci v zázemí, pozdravil se Zdeňkem, kterého jsem do té doby sledoval jen na Stravě a v pohodě došel do garáže u Opery, ze které jsme se vydali na cestu domů :-)

---

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 60

Po 7 dlouhých letech (nemůžu uvěřit, že už běhám tak dlouho) jsem se vrátil na krosový závod z Pístova do Chodovky. Překvapilo mě, že startovné odolalo inflaci a stále se drží na 50,- Kč. Oproti roku 2016 parádně vyšlo počasí a bylo sucho, tak že jsem trať zvládl v silničkách. Vlastně jsem ani jiné boty neměl k dispozici, protože jsem se o závodě dozvěděl den dopředu. Super byla nová nátělníková čísla, už jsem se nemusel stresovat s těsným na šňůrky jako minule. Na kopec do Pístova už nás vezl o něco modernější autobus než tenkrát. Nahoře se opět pásly krávy, které se parádně seřadily, aby přivítaly běžce. Potkal jsem Michala, Jitku, Láďu a Marunu.

Start jsem pojal rezervovaně, abych pošetřil síly na techničtější části uprostřed. Z prudkého travnatého kopce jsem si dával hlavně pozor, abych se nerozsekal. Měl jsem namále, když jsem předbíhal jednoho běžce, který byl ještě opatrnější než já. Na rovince mě překvapila teprve 12-letá mladá běžkyně Johana Machulková, která se jeví velmi nadějně. Přestože jsem trochu sil pošetřil, stejně mi dalo následné stoupání brutálně zabrat. Kopec na Třešňovku jsem samozřejmě šel jako všichni okolo. Byl jsem na něm o něco málo rychlejší než před 7 lety, přesto jsem pak nedokázal roztočit nohy tak rychle. Při náběhu na asfaltku jsme vběhl po chvíli na rozpracovanou silnici, kde jsem míjel jednoho běžce a povzbudil ho, abychom dohnali velezkušeného Honzu Flakse. Odvětil mi na to, že ho nedám. To jsem potřeboval. Postupně jsem ho dotahoval a v Chodovce před stadionem se dostal před něj. Už to vypadalo, že ho porazím, ale při náběhu na ovál se mi náhle udělalo nevolno a musel jsem na chvíli zastavit. To se přede mě dostali 3 běžci a už jsem neměl šanci. O minutu  a něco pomalejší čas nic moc. Doufám, že při mé příští účasti si zde zaběhnu osobák :-)

-

Záznam závodu Výsledky

 

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 17

Jak ten čas letí! Do třetice v Ústí, kde jsem před 4 lety zaběhl svůj osobák. A tady rozhodně nyní neplatilo známé pořekadlo, že se bude jednat do třetice o to nejlepší. Na začátku roku jsem si plánoval, jak tu poběžím hluboko pod 1:30 a když se pak v červnu nepovedlo prolomit 90-minutovou hranici v ČB, rozhodně se to mělo povést v září na severu Čech. Jak jsem ale věděl, forma se nenávratně vypařila v horkých letních dnech a přestože jsem v srpnu velmi kvalitně odtrénoval v rámci přípravy na drážďanský maraton, chyběla tomu ta lehkost a šmrnc, který mě provázel v roce 2019.

Tentokrát jsem zvolil jako způsob dopravy auto a úplně bez problému to nebylo, když jsem přijel v jednu do Ústí s tím, že do 30 minut bych si měl vyzvednout číslo. Samozřejmě jsem se trefil do uzavírky a malinko začal panikařit. Na mapě jsem si označil jako cíl Kaufland a vrátil se na dálnici. Před Kauflandem, když jsem viděl, že mám ke Kulturáku ještě asi 5 km, jsem zadal právě Kulturák jako cíl a počítal s tím, že někde 1,5 km před zaparkuju a zbytek dojdu. Časově to vycházelo tak akorát. Nakonec se podařilo nechat auto někde na kopci. Určitě by se dalo lépe, ale Ústí neznám, tak jsem byl rád aspoň za to. Číslo jsem nakonec stihl vyzvednout a chvilku relaxoval v Kulturáku a přemítal, zda jsem raději neměl jet s rodinou do Plesné, kde se dopoledne běžel Plesenský 1/2 maraton. Asi 40 minut před startem jsem se vydal do zázemí uložit baťoh a trochu se proklusnul ve vedlejší ulici. Pak už rovnou do koridoru, kde jsem se pozdravil s Michalem Opltem, jinak jsem nikoho známého neviděl. Vlastně tam byl Ivo Feix, který za mnou doběhl při mém vítězném ústeckém maratonu. Mým přáním bylo dokončit v podobném čase jako v ČB, tedy okolo 1:32. Nastavil jsem tempo do 4:20/km a čekal, co se bude dít.

Chvíli po startu se objevil Vašek Toth. Navzájem jsme si postěžovali, kde nás co bolí a pokračovali dál. Na 10. km jsem míjel Iva a o kus dál Vaška. Michal kvůli křeči skončil už někde okolo 4. km. Přestože už mi to na 7. km nechutnalo, vydržel jsem to ještě 5 km a pak zpomalil. Přesto jsem ale stále míjel běžce, kteří své síly přecenili ještě více než já a posouval se pořadím. Na občerstovačkách jsem po 5 km chodil a pil, abych dočerpal energii. Celkem to pomáhalo. Na 19. km, kde jsem před 4 roky povzbuzoval Peťu Hurdicha, jsem míjel běžkyni, kterou jsem se také snažil povzbudit a na její slova o tom, že by to chtěla vzdát, jsem reagoval, ať na to ani nemyslí. Asi to zafungovalo, protože za 1 km se kolem mě přehnala podobně jako tenkrát Peťa :-) Já nakonec dokončil o 10 minut pomaleji, než se mi to povedlo v roce 2019. Jako příprava na maraton fajn, ale to je tak všechno. Snad se pod 1:30 ještě někdy podívám.

---

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 39

Před rokem jsem si říkal, že letos to zvládnu pod 40. Realita byla ovšem hodně vzdálena od přání.

Do Prahy jsem se vydal v dámské společnosti. Napsal jsem Lence, která vezla Hanku a Blanku a v druhém autě jely další běžecké kolegyně. Vyzvedli jsme čísla v Runczech store a s pauzou v kavárně na kopci nad Vltavou jsme pokračovali do centra, kde jedna z běžkyň startovala na Adidas runu na 5 km. Pak jsme se přesunuli do zázemí, kde jsem nechal baťoh a s dostatečným předstihem jsem se přesunul ke koridoru. Ještě jsem stihl vystát dlouhou frontu na záchod.

Plánoval jsem tempo 4:10/km a celkově dokončit pod 42 minut. První polovina se povedla s asi 10-vteřinovou rezervou pod 21 minut, ale to už jsem věděl, že druhá polovina bude o poznání náročnější. Držel jsem tempo okolo 4:17/km s tím, že jsem ještě dokonce zvládl poslední kilomtr mírně vystupňovat, přesto jsem dosáhl prakticky totožného cílového času jako před rokem. Stejně jsem ale nebyl nějak výrazně zklamaný. Bez tréninku rychlosti to prostě rychleji nepoběží.

-

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 20

Jestli jsem si myslel, že svojí druhou stovku závodů načnu jinak, než jsem zakončil tu první a napravím dojem z Olympijského běhu, šeredně jsem se mýlil a po 3 týdnech moje neforma snad ještě klesla. Horko bylo v Mariánkách ještě větší než na Rolavě, asi okolo 35 stupňů. A peklo se odehrálo i na trati, aspoň v mém podání určitě.

Sice jsem od sebe nečekal žádné zázraky, ale stejně... Rozběhl jsem to na pohodu, abych mohl v závěru přidat, jak jsem si naivně představoval. Tempo kolem 4:30/km by mi jindy připadalo v pohodě, ale tentokrát se jednalo o limit mých možností. Kopec u pošty jsem samozřejmě v kuse nevyběhl a na kolonádu jsem supěl jako lokomotiva a nahoře jsem stejně musel chvíli jít, než jsem se vzpamatoval. Dolů se to nerozběhlo a tak je výsledek, jaký je, tzn. nejhorší za celou mou historii. To jsem rozhodně nečekal. Něco je třeba změnit.

--

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 43

Na Olympijský běh ve Varech jsem se hlásil 2,5 měsíce dopředu. Netušil jsem, jakou budu mít formu, ale chtěl jsem se dostat co nejblíž k 20 minutám. Ještě den předem jsem měl v hlavě, že se běží na meandru, ale když jsem dával Mirce instrukce, kdy s klukama dorazit (nakonec stejně nešli), uvědomil jsem si, že se letos koná závod v areálu na Rolavě.

V den konání bylo pořádné vedro a já ještě trávil 2 dny v Praze na investičním semináři v Praze. Spal jsem v podkroví levného špatně větraného hotelu, tak že jsem byl solidně dehydrován a podle toho to pak taky vypadalo. Na startu, na který se postavilo 65 účastníků, jsem se potkal s Vaškem. Bylo mi jasné, že na bednu to nebude, protože běžel ještě místní Jirka Šeratovský a Milan Brož z Aše. První 2 kilometry jsem slušně přepálil v tempu okolo 4:00/km. Pohyboval jsem se na 4. místě a pak už mi začala brutálně docházet šťáva. Dokonce jsem musel na chvíli přejít do chůze. Předběhl mě běžec z Moravy, který byl ve Varech pravděpodobně na výletě a který nakonec sebral dokonce bronz Vénovi. Nakonec jsem horko těžko uhájil 8. místo, což byla tedy vážně bída. Svůj jubilejní 100. závod jsem si rozhodně představoval úplně jinak.

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 40

Srdcovka v Budějcích. Můj oblíbený závod, na který jsem se moc těšil. Jednak jsem tu 13 let bydlel a taky jsem se chtěl po dlouhé době opět dostat pod 90 minut. Věděl jsem ale, že to bude těžké, protože jsem díky týdennímu výpadku v dubnu ztratil část pracně vybudované kondice. Přesto jsem to zkusil.

--

Vyběhl jsem s vodiči a úvodní pětka se běžela parádně. Užíval jsem si diváckou kulisu a pocit lehkosti. Pak jsem ale začal postupně tuhnout a při průběhu náměstím mi začínalo být jasné, že to asi dnes nedám. Tempo jsem ještě držel někam k osmému kilometru a pak už jsem nechal skupinu kolem vodičů běžet a nastavil tempo, u kterého jsem věděl, že ho zvládnu až do cíle. Od 13. km už se mi tam začaly objevovat kilometry za 4:30, ale tak nějak mi to už bylo jedno. Přesto jsem nakonec dokončil pod 1:32, což není zase tak špatné. 3. letošní 1/2 maraton a 3. zlepšení. Takhle to zní mnohem lépe.

Po závodě jsme zašli s Mirkou a Dášou do indické, což mi spravilo chuť :-)

-

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 44

Vloni jsme s Vaškem brali v 2-runu na domácí půdě 3. místo a letos jsme měli v plánu vystoupat na stupínek nejvyšší, proto jsme zvolili tentokrát 4-člennou štafetu.

Opět jsem zahajoval, protože mám nejvíce zkušeností s tím, jak se dostat do koridoru A :-) Před hlavním závodem jsem se zahřál na DM rodinné míli. Alexe jsem tentokrát nechal běžet samotného. Vlastně mi ani nic jiného nezbývalo, protože do první vlny rodiče nemohli. A vzhledem k tomu, že skoro rok nechodil na atletiku, mu to běželo velmi dobře, když se umístil druhý! Já běžel s Mirkou a Jankem na pohodu v davu.

--

K samotnému závodu - měl jsem v plánu tempo 4:05/km, ale hned první kilometr jsem vystřihnul za 3:50. Nejspíš jsem se nechal strhnout nadšeným davem. Další 2 km už byly kolem plánovaného tempa, ale už jsem zpomaloval. Dobíhal jsem v tempu 4:15 a byl jsem rád, když jsem předal štafetu Bridget. Chtěl jsem sice pokračovat s ní, ale než jsem se vydýchal, byla pryč. Nastavil jsem tedy progresivně zpomalující tempo a počkal na ní na předávce. Pak jsme ještě vyklusali zpět na kolonádu a já v závěru zkusil potáhnout Lenku do cíle 1/2 maratonu, ale bohužel jí limitoval sval, tak to nešlo úplně podle jejích představ, přesto zaběhla pěkný čas.

No a my? Vašek i Tomáš běželi skvěle a suverénně jsme si doběhli pro zlato :-) Cíl splněn!

-

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 55

Když jsme si na Velikonoce naplánovali rodinný výlet do Rumunska, náhoda tomu chtěla, že se zrovna konal maraton v Cluji. V rámci maratonského víkendu se pořádaly i kratší závody a proto jsem si zvolil poloviční vzdálenost. Cluj je moc hezké město s útulnými restauracemi a kavárnami. Ubytovali jsme se nahoře na kopci vedle stadionu zdejšího klubu CFR.

Samotný závod měl své zázemí dole ve městě u řeky, kde se nachází větší stadion, kde hraje své zápasy druhý místní klub Universitatea Cluj. Startovalo se v přijatelném čase 10:30, proto jsem vyrazil v 9 a necelé 2 km ke stadionu pojal jako rozklus. Bylo příjemných asi 15 stupňů. Na místě jsem si vyzvedl číslo a tričko, které jsem dostal automaticky ke startovnému. Součástí startovního balíčku bylo i číslo na batoh do úschovny. Nalepil jsem ho na batoh, ale bohužel někde po cestě spadlo. V úschovně mě poslali znovu k registraci, kde mi dali kus papíru a sponku. V úschovně se mezitím utvořila fronta, tak jsem to na start sotva stihl.

Vybíhalo se z dráhy stadionu, což v tom davu nebylo zrovna ideální, pokud nejste vpředu. U brány, kterou se vybíhalo, jsem musel i chvilku jít, proto jsem měl úvodní kilometr za 4:38. Pak už se to dalo a tempo se ustálilo kolem 4:20. Moc komfortně jsem se ale necítil a říkal si, jestli tohle zvládnu udržet. Ale podařilo se a nejpomalejší kilometr mi hodinky naměřily 4:26. Určitě k tomu přispěla i rovinatá trasa, kde opravdu nebylo žádné větší stoupání. Na druhou stranu tolik zatáček a otoček o 180 stupňů jsem taky jinde nezažil. Ale celkově hodnotím trasu velmi kladně a i divácká podpora na trati byla skvělá. Běžet zde celý maraton je určitě dobrá volba.

Jsem rád, že vyšlo skvělě počasí, protože pár dní po odjezdu z Cluje se ochladilo až k nule a v tom bych určitě běžet nechtěl :-)

--

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 38

Na začátku února o jarních prázdninách jsme se s rodinou vydali do Španělska. Čirou náhodou se v přímořském městečku kousek pod Malagou, kde jsme se ubytovali, konal 1/2 maraton. Bylo tedy jasné, že se zúčastním. Jednalo se o poměrně hojně obsazený závod. Letos se účastnilo přes 1200 běžců. O to více je s podivem, že startovné se dalo pořídit za 15 EUR a ještě k tomu dostal člověk na památku pěkné tričko.

Přiletěli jsme v sobotu a hned v neděli se běželo. To ale vůbec nevadilo. Proti zimě v Čechách bylo po ránu kolem 8 stupňů, což je na běh ideální. Postavil jsem se na start ne úplně daleko od startovní čáry, ale ani ne blízko, abych nezacláněl rychlejším běžcům. Plánoval jsem držet tempo někde okolo 4:25/km. Nejednalo se úplně o rovinatou trasu. Hned první kilometr se malinko stoupalo, ale ani mi to nepřišlo a navíc jsem běžel v davu. Na začátku se vyběhlo z města do okrajové části, abychom se do něj klikatou cestou po pár kilometrech zase vrátili. Poté následovala táhlá, mírně stoupající silnice. Stále se mi běželo komfortně a držel jsem tempo. Před desátým kilometrem jsme se dostali na promenádu u pláže, kde trochu foukalo. I z toho důvodu se mé tempo ustálilo okolo 4:30/km, přestože mi přišlo, že běžím o něco rychleji. Po opuštění promenády jsme chvilku běželi po šotolině a následně se vrátili zase na asfalt. Asi z radosti, že už jsme zase na mém oblíbeném povrchu, jsem 18. km prolétl za 4:19. Nějak už bych to doklepal do cíle, ale bohužel poslední 2 km se běželo do kopce, což nemám vůbec rád a ještě k tomu na konci závodu. Musel jsem i chvíli přejít do chůze, protože mi těžkly nohy a moje tempo se propadlo. Nakonec jsem to zvládl těsně pod 1:35.

Celkově se jednalo o pěkný závod a jako start do sezóny to nebylo až tak špatné.

Záznam závodu Výsledky

Add new comment
Details
Category: Závody
Hits: 189

ZÁŘÍ - 17x běh (236 km). Po skvělém srpnu přišlo slabší září. V tréninku na maraton je 236 km prostě málo. Hlavní příčinou byla znovu samozřejmě, jak jinak, bolest zad, která se zhoršila po pražské desítce. Tu jsem zaběhl prakticky stejně jako před rokem a žádný plánovaný rychlostní posun se nekonal. Druhým největším závodem podzimu ale byl ústecký 1/2 maraton, kde jsem v roce 2019 zaběhl svůj osobák. Věděl jsem, že pod vysněných 90 minut se nemám šanci dostat a nakonec se nepovedlo ani pod 1:32. V nezvykle teplém počasí se mi nakonec povedlo dokončit 10 minut od osobáku. Pozitivní je, že jsem ve druhé polovině měsíce zaběhl 3 velmi kvalitní tréninky (3x4 a 3x5 km v tempu 4:40/km a 30-km dlouhý běh). Chyběly tomu sice volnější výběhy, která dávají základ, ale z tohoto pohledu těch 236 km kvalitu nepostrádalo a na maraton by se nemuselo jednat o špatnou přípravu. To ale ukáže až 22. říjen :-)

SRPEN - 30x běh (406,4 km). Dva a půl roku jsem se nad 400 km nedostal. A povedlo se mi to zrovna v měsíci, kdy jsem to vlastně vůbec nečekal, protože jsem 3 týdny strávil na dovolené v zemích bývalé Jugoslávie. Ale snad právě proto se to podařilo. Vybíhal jsem vždy brzy ráno, kdy ještě venku nebylo takové horko. Vlastně jen 3 dny jsem běhal v dešti a to v Černé Hoře. Jinak mě to moc bavilo, protože běhat na neznámých místech je vždy zajímavé a osvěžující. Celkem jsem na dovolené natočil 270 km. V Černé Hoře ve městě Bar jsem narazil na otevřenou dráhu a neplánovaně zařadil krátký 5 km tempový běh. Za týden další v Bosně a pak jsem na to navázal doma ve Varech o délce 8 a 10 km. Vše v tempu 4:30/km. Ke konci měsíce jsem také zvládl dlouhý běh 29 km. Solidní příprava na maraton!

ČERVENEC - 24x běh (303,3 km), 1x kolo (32 km). V červenci jsem se těsně zase dostal nad 300 km měsíčně. Ze začátku jsem ještě zkoušel nějaké kratší úseky na rychlost (600 a 800m), ale na SpaRunu jsem totálně vybouchl a zaběhl svůj nejhorší čas v historii. Bylo sice pořádné vedro, ale to nic nemění na věci, že to byla momentálně slepá cesta. Rozhodl jsem se tedy zcela soustředit na přípravu na maraton v Drážďanech, který mě čeká v říjnu a začal nabíhat volným tempem kilometry. Po dlouhé době jsem opět vyběhl s Michalem a dali jsme směrem na Hubertus ve Varech 19 km, což byl tento měsíc můj nejdelší běh. Poslední běh v měsíci jsem absolvoval v Maďarsku cestou na dovolenou do Chorvatska.

ČERVEN - 21x běh (237,5 km), 1x kolo (24,1 km). Začátek června ozdobil jarní vrchol v letním počasí na budějovickém 1/2 maratonu. Tempo jsem zvolil na 1:30, 8 km jsem ho držel, ale pak jsem musel zvolnit, abych nakonec doběhl necelé 2 minutky po vysněném čase, s čím jsem ale poměrně spokojen. Horší už to bylo za 3 týdny na Rolavě, kde jsem v rámci Olympijského běhu běžel 5 km prakticky stejným tempem. Celý měsíc jsem běhal převážně volně, jen na konci jsem zařadil 2x5 km - jednou 12x400 a jednou tempový běh, ale žádné zázračné časy se nekonaly. Dal jsem si však velký závazek, přihlásil jsem totiž na drážďanský maraton, který se koná na konci října.

KVĚTEN - 25x běh (321,1 km). Květen se oproti slabšímu dubnu vydařil. Dílčím cílem před 1/2 maratonem v Budějovicích byla karlovarská štafeta, kde jsme měli jasně daný cíl a to zvítězit. Pár rychlostních tréninků jsem právě kvůli kratší pětikilometrové trati absolvoval. Cíl to splnilo, protože si mi podařilo rozběhnout první část pod 21 minut a tým New Roll Runners ve složení Bridget, Véna a Tomýk dosáhl slavného vítězství :-) Jediné, čeho mohlo být více, byly dlouhé běhy. Pouze 2x jsem se dostal nad 20 km. O to víc je cennější celkový objem nad 300 km.

DUBEN - 19x běh (228,6 km), 34,7 km kolo. Hned na začátku měsíce jsem absolvoval ostrý test v podobě 1/2 maratonu v pěkném rumunském městě Cluj. Trať byla nejrovinatější, co jsem kdy běžel, ale obsahovala spoustu zatáček a vraceček. S časem 1:32:25 jsem spokojený. Pak se prudce ochladilo a v Rumunsku jsem běhal v mrazivých teplotách kolem 0. Po návratu domů jsem 10 dní kvalitně odtrénoval, ale bohužel jsem podcenil bolest v krku a onemocněl. To znamenalo týdenní výpadek a ztrátu nabrané kondice, což je škoda, protože to vypadalo s útokem na čas pod 90 minut na budějovickém 1/2 maratonu celkem nadějně, ale tohle je velká překážka.

BŘEZEN - 26x běh (350,1 km). Březen se povedl. Pokračoval jsem v nastaveném trendu a běhal kolem 80 km týdně a zvládl jsem tři tempové běhy. Jen místo toho, abych je prodlužoval, běhal jsem je stále kratší (14, 12, 10). Nějak jsem se v nich necítil. Ani dva dlouhé běhy na Svatošky a zpět se neobešly bez komplikací. U jednoho (25 km) jsem přepálil úvodní polovinu a posledních 7 km už jsem jen doklusal. Pak jsem si naordinoval rovnou 30 km. Rozběhl jsem rozvážněji a zhruba 12 km celkem šlo, ale pak už jsem to začal cítit. Na 18. už mi došlo a následně jsem měl co dělat, abych se dostal se 2 přestávkami do cíle. Třetí běh (26 km), více kopcovitější, už jsem v tempu přes 5 minut zvládl lépe. Vzhledem k blížícímu 1/2 maratonu jsem zařadil také 2 rychlostní tréninky (6x800 a 4x1200) a s těmi jsem byl naopak spokojen, když se dařilo držet tempo 4:10/km.

ÚNOR - 24x běh (315 km). Na únor celkem slušná kilometráž. Hned na začátku měsíce jsem si střihnul 1/2 maraton u moře ve Španělsku a zatrénoval si v teple (poslední 2 dny spíše ve větru). Po návratu jsem pokračoval ve volných bězích. Jednou jsem zkusil tempový běh 12 km po 4:32/km, ale dost mě to vyčerpalo, tak jsem od tempové vytrvalosti raději upustil. Těší mě 2 dlouhé běhy (23 a 25 km), které jsem zvládl bez nějakých větších potíží.

LEDEN - 23x běh (276,2 km). Oproti prosinci jsem mírně navýšil kilometráž a dostal se na dostřel 300 km. V prvním týdnu jsem testoval formu na Bezručáku v Chomutově, kde jsem se účastnil závodu na 10 km také v roce 2020. První polovina se běží do kopce a pak zpět. Oproti závodu před 3 lety jsem letos doběhl těsně pod hranicí 44 minut, tedy o 3 minuty pomaleji. Většinu tréninkových běhů jsem absolvoval ve volném tempu, pouze 2x jsem zkusil zařadit něco rychlejšího. Potěšil mě především tempový běh na 10 km, kde jsem udržel průměrné tempo 4:32/km, což se vzhledem k plánovanému jarnímu maratonu pod 3:15 jeví slibně.

Add new comment
Details
Category: Trening
Hits: 166
  • You are here:  
  • Home