Když nemůžeš, zpomal :-)
1/2 maraton Praha 2017
Snil jsem o tom, že bych rád v Praze příští rok běžel, ale s účastí na letošním 1/2 maratonu jsem vůbec nepočítal. Vlastně jsem neměl letos v úmyslu zúčastnit se žádné akce Runczechu. Někdy se ale sny plní rychleji, než člověk čeká. 10 dní před závodem jsem náhodou narazil na facebooku na soutěž Gatorade, kde měla vyhrát nejlepší výmluva, proč se dotyčný 1/2 maratonu neúčastní. Narychlo jsem něco sesmolil, přebásnil, odklikl a zapomněl. Jaké bylo mé překvapení, když se mi za týden ve čtvrtek objevila zpráva, že jsem byl ze zhruba 190 komentujících vybrán! Byl jsem v šoku, že to vyšlo. Na víkend už jsem však měl naplánovanou práci v lese, což se mi vůbec nehodilo. Nechtěl jsem v tom ale nechat tchána samotného, tak jsem hned po práci vyrazil do lesa, kde jsem 3 hodiny do setmění čtvrtil kulatinu :-) Perfektní příprava na závod!
Mým hlavním cílem je zrychlení na kratších tratích, především na desítce a pětce, a tak jsem ještě v úterý a ve středu dával po zátopkovsku dvoustovky a čtyřstovky. Ve čtvrtek jsem byl v lese a v pátek pro jistotu neběhal. Hned po práci, jsem vyjel z Karlových Varů do Prahy, ubytoval se u příbuzných a vydal se do holešovického Expa, kde jsem trochu bojoval s registrací, ale nakonec přece jen získal startovní balíček včetně moc pěkné bundy, která nahradila loňský batoh.
V minulém roce jsem byl před pražským maratonem celkem nervózní a moc toho nenaspal, ale letos jsem si přijel běh hlavně užít, takže jsem se vyspal do růžova a nic neřešil. S dostatečným předstihem jsem jel metrem na Staroměstskou, kde byl start závodu. Cestou jsem si hezky popovídal s kolegou běžcem. Po převléknutí a odevzdání batohu, jsem se pomalu rozběhal v rámci možností před startovním koridorem a v 9:30 šel přímo do koridoru B. Měl jsem tak na dosah hlavní hvězdy závodu, když přicházeli. V béčku se mnou byl i Roman Šebrle, který se zodpovědně rozběhával kroužil v koridoru jako lev v kleci. I po letech je na něm na první pohled vidět, že někdy sportoval :-) Co mě malinko naštvalo, bylo to, že do Áčka prošlo před zraky pořadatelů minimálně 15 lid, kteří tam neměli co dělat. A vůbec jsem nepochopil, kde vzala odvahu vlézt si tam asi 90-kilová dáma, která pak v poklidu běžela uprostřed s kolegyněmi a všichni je museli obíhat.
-
-
Přes startovní čáru jsem se dostal asi 30 vteřin po výstřelu a v poklidu zaběhl první kilometr v maratonském tempu 4:37. V poklidu jsem tak mohl pozorovat nadšené běžce, kteří vypálili kupředu, čehož později na sluníčku litovali. Stanovil jsem si cíl doběhnout v čase 1:32. Plán na prvních 10 km byl čas 44:10 (tempo 4:25/km) s tím, že pak přidám na 4:20. Běželo se mi v pohodě, možná až moc a kilometry jsem dával spíš okolo 4:20 už v první polovině. Nechtěl jsem přepálit tempo jako na loňském maratonu, což se mi vrátilo po 32. km. Dovolil jsem si luxus zpomalit na 10. km na 4:32 a na 10 km byl s 9-sekundovou rezervou. Někde před 15. km jsem předbíhal Romana Šebrleho, který by mě na 10 km sfouknul jak svíčku, ale delší tratě hrají pro mě :-) Na značce 15 km jsem byl na vteřinu přesně za 1:05:50 - neuvěřitelné! Pak už se ale neběželo tak zlehka, ale stále jsem dokázal držet tempo a čtvrtou pětku dal na vlas stejně jako třetí. Cestou jsem poznával místa z loňského maratonu a vzpomínal na mé vyčerpání a tloukl si do hlavy, že letos to doběhnu mnohem stylověji. Stoupání v závěru na Mánesově mostě mě, asi stejně jako většinu běžců, příliš nepotěšilo, ale přece jen zimní trénink v kopcovitém karlovarsku nesl ovoce a 21. km jsem zvládl za 4:25. Do cíle jsem posledních 200 metrů přece jen malinko zrychlil.
I když jsem se nedostal pod 1:32, jsem spokojen. Osobák jsem vylepšil o téměř 2 minuty, ale nejvíc mě těší, že jsem závod zvládnul skvěle takticky a celou dobu se posouval pořadím, jak je vidět z níže přiložené tabulky. Díky Gatorade, že mi dal možnost zaběhnout si tento pěkný závod! :-)
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 562
Trening 2017
PROSINEC - 382,2 km. Za 2,5 roku, co se běhu věnuji pravidelně, se jednalo o 3. objemově nejnáročnější měsíc. Zařadil jsem dlouhé běhy a ve 3 nejdelších jsem dohromady nasbíral 83 km (jednou jsem zabloudil :-) ). Nejvýživnější byl ten poslední - jihočeský KleKluLi, v jehož rámci jsem vystoupal na Kleť a celkově 840 m. 2. závodem, o poznání kratším, byl Vánoční běh ve Fr. Lázních. Moc se mi nedařilo, jen o 15 vteřin rychleji než před 2 lety. Při tréninkových tempových a silových bězích jsem se začal řídit tepovkou, ale v lednu je na čase přidat kvalitu, abych byl za měsíc a půl v Barceloně rychlostně fit :-)
LISTOPAD - 23x běh (279,4 km). Tenhle měsíc jsem poměrně dost odpočíval. Den jsem vynechal před i po Mosteckém 1/2 maratonu, kde jsem vyrovnal osobák. A pak jsem to nejspíš přehnal s intenzitou, když jsem o víkendu absolvoval 2 rychlé kratší závody v Ostrově a Chebu. Úterní intervaly mě dodělaly, tak jsem si naordinoval 4 dny volna. S Vaškem Bechiňským se plánujeme zúčastnit únorového 1/2 maratonu v Barceloně, kde bych rád pokořil hranici 85 minut. Začal jsem trénovat podle Hansonova běžeckého plánu, který staví na tempovém tréninku a je poměrně náročný. Říkal jsem si, že by to mohla být cesta, ale jak jsem se ujistil v posledním listopadovém tréninku, mám problém uběhnout několik kilometrů v tempu, ve kterém dám 1/2 maraton, což moc nedává smysl, ale co se dá dělat. Začaly se ozývat různé bolístky (záda, noha), tak než se trápit, vrátím se k MAF tréninku. Zóny mám vymyšlené (lehký běh do 135, dlouhý 140, tempo 145, intervaly 150-155). Vsadím na dlouhodobý přístup.
ŘÍJEN - 29x běh (335,1 km). V říjnu jsem začal pokládat základy obecné vytrvalosti na příští sezónu a dostal jsem se na podobný počet kilometrů jako v dubnu. Přispěly k tomu i běhy do práce od auta, které parkuji na půl cesty do školy, kam vozím děti. Postupně jsem začal zařazovat kvalitnější běhy. 2x stupňované 8-kilometrové tempo a 2 intervalové tréninky v desítkovém tempu, které už nyní budu absolvovat pravidelně. Na konci měsíce jsem se těšil na 1/2 maraton ve Velešíně, ale okolnosti rozhodly jinak a start jsem o týden odložil. Postavím se 4.11. na start 1. ročníku 1/2 maratonu na závodním okruhu v Mostě. Poznával jsem také kopce v Karlových Varech, což prospělo síle nohou.
ZÁŘÍ - 24x běh (265 km). V září už jsem v pár dnech vyběhl víckrát za den, protože jsem byl s autem v servisu nebo vozil děti do školy. Kilometry jsem nabíhal v rychlejším tempu. Ze začátku to bylo fajn, ale postupem času to asi bylo na mě moc. Jak jinak si vysvětlit špatný čas z Františkovy pětky? Už to s těmi 19 minutami nevidím příliš reálně do konce roku. Rozhodně nebudu tlačit na pilu. Ani závod v Citicích se mi nepovedl zrovna podle představ. Na konci měsíce jsem zvolnil, pár dní odpočinul a začal nabíhat kilometry ve volnějším tempu. Do konce roku chci postavit pevný základ obecné vytrvalosti, ze kterého bych rád v dubnu pokořil 80-minutovou hranici na 1/2 maratonu.
SRPEN - 28x běh (294,1 km). Naběhal jsem sice nejvíce kilometrů za poslední 4 měsíce, ale prakticky skoro celý měsíc jsem se soustředil na zlepšení času na 1000 m, což se mi o 8 vteřin povedlo. Většina běhů proto nepřesáhla 10 km. Kilometráž jsem navyšoval především dlouhými běhy o víkendu a 3x jsem běžel z práce do servisu. Alespoň jsem se trochu připravil na září, kdy to bude denní chleba a budu běhat do školy pro kluky. Na závěr měsíce jsem si zaběhl 5 a 10 km v Chebu. Časy nestojí za řeč, ale najel jsem na dlouhodobý mílařský trénink. Do konce roku a v zimě budu především rozvíjet aerobní vytrvalost v malinko rychlejších tempech, než jsem byl zvyklý. Věřím v pokoření 19 minut na 5-km trati do konce roku. Je to čas, na který v současnosti rychlostně rozhodně mám.
ČERVENEC - 23x běh (285,7 km). V červenci jsem se maximálně soustředil na můj "domácí" závod SpaRun v Mariánských Lázních, kde jsem chtěl atakovat hranici 25 minut. Bohužel jsem začátek příliš napálil a síly mi došly příliš brzy. Nakonec to byl horší čas něž minule. Pak jsem trochu hledal motivaci a tak jsem se na konci srpna rozhodl pro zpestření v podobě vylepšení času na 1 km. Úvodní pokus na parkové cestě jsem zaběhl za 3:24. Na konci srpna bych čas chtěl stáhnout pod 3:15. Absolvoval jsem také vyjížďku na kole na Klínovec a dolů, celkem 55 km.
ČERVEN - 25x běh (289,9 km). Červen jsem zahájil 1/2 maratonem v Českých Budějovicích, který jsem pojal tréninkově. 16 km jsem běžel v aerobním pohodovém tempu a až posledních 5 jsem dal naplno průměrně za 4:10/km. Doběhl jsem v čase 1:35:25. Po roce jsem si opět týden zaběhal v Rumunsku, což bylo příjemné zpestření. V poslední třetině měsíce jsem začal zařazovat rychlostní a tempové běhy, abych se kvalitně připravil na SpaRun v Mar. Lázních, kde bych rád zaběhl pod 25 minut a dále bych se chtěl soustředit na tratě do 10 km. Už jsem si i vytipoval okolo 10 závodů v západních Čechách, tak uvidíme, kolik jich nakonec do konce roku stihnu :-)
KVĚTEN - 22x běh (277 km). Květen se nesl ve znamení KV 1/2 maratonu. Soustředil jsem se na to, abych byl na závod hlavně odpočatý a tak jsem týden před 2x vysadil a i potom jsem si dal 2 dny pauzu. Přineslo to své ovoce, neboť jsem zaběhl krásný osobák, na který bych chtěl postupně navázat a do 1 roku snížit čas pod 80 minut. I MAF test na 5 km na tepu 140 jsem před závodem 2x zvládnul pod 23 minut, což už samo o sobě naznačovalo slibný výsledek. Je vidět, že sázka na navyšování aerobní kondice se vydařila :-)
DUBEN - 26x běh (339,7 km). V dubnu jsem vyběhl stejně jako v březnu 26x, ale celkově zaznamenal o 20 km víc. Z toho je vidět, že se opět dostávám do tempa. Hned na začátku měsíce jsem si vylepšil o téměř 2 minuty rekord na 1/2 maratonu v Praze. Hned 4 dny poté jsem vyhrál další startovné, tentokrát na varský 1/2 maraton, kde bych rád atakoval hranici 90 minut. Uvidíme, jak to vyjde, každopádně věřím minimálně ve vylepšení loňského času. Po závodě jsem přílišnou únavu necítil a 14 dní běhal tempa okolo 5:00/km nebo nižší, ale únava mě dohnala a čas na MAF testu mě přesvědčil, abych zvolnil, což se mi osvědčilo. Teď je zase na čase trochu přidat, ale stále se hodlám držet v aerobním pásmu. Na závěr jsem si zaběhl domácí čelovkový běh v Plesné, který se mi absolutně nepovedl. Nesmyslně jsem přepálil 1. kilometr, navíc se projevila únava z 9 dnů běhu v kuse. Průměrné tempo 4:26/km je hodně špatné, ale do Varů se připravím určitě lépe.
BŘEZEN - 26x běh (319,9 km). Březen byl měsícem opětovného nabírání kondice po únorovém výpadku. Pomalu jsem začal zařazovat tepové běhy o nízké intenzitě, zato na vysokých tepech :-) Ve 2. polovině jsem přidal i rychlost a ke konci měsíce jsem se dostal až k tempu 4:15/km na 8 km, což byl velmi významný trénink vzhledem k pražskému 1/2 maratonu, o kterém jsem do poslední chvíle nevěděl, že se ho zúčastním. Poslední 2 dny jsem neběhal, abych pošetřil síly na 1/2 maraton.
ÚNOR - 9x běh (78,6 km). Pak ale přišel další měsíc a vše bylo rázem jinak. Přišly teploty a 5. jsem odlétal ještě ne zcela zdravý na dovolenou na Filipíny, kde jsem tentokrát naběhal z důvodu přesunů a celkového programu žalostně málo (pouhé 4 běhy). Největším výkonem za únor je tak obkroužení ostrova Camiguin (64 km) na kole s místním triatlonistou. Na závěr měsíce jsem provedl MAF test na tepu 140 a výsledek je hrozivý - oproti listopadu propad o cca 3 minuty na 5 km. Do červencového SpaRunu mě čeká spousta práce.
LEDEN - 26x běh (323,9 km). První měsíc nového roku byl opravdu povedený. Byl jsem v asi zatím nejlepší formě. Běhal jsem hodně tempových a silových běhů, občas i nějakou rychlost. 7. ledna jsem využil možnosti zúčastnit se Tříkrálového běhu ve Zlivi u ČB. Běžela se dvě kola a na 5-kilometrové trati se mi povedl na sněhu výborný čas 20:09. V tréninku jsem běhal kilometrové úseky okolo 4 minut. Bylo našlápnuto na březnovou desítku pod 40 minut.
- Details
- Written by Marek
- Category: Trening
- Hits: 2587
Běh Mikulášské trojice Tachov 2016
Tento závod měl být přípravou na Vánoční běh ve Františkových Lázních, na který jsem se těšil celý rok. Bohužel bolavý nárt byl proti.
Do Tachova jsem vyrazil z Mariánek s dostatečným předstihem, takže čaasu na rozklusání bylo dost. Proběhl jsem si zhruba 1. kilometr trasy a pak ještě klusal na umělém fotbalovém hřišti vedle místa startu. Přestože teploměr ukazoval asi jen 1 stupeň pod nulou, pocitová teplota byla snad o nějakých 5 stupňů níže. Na start jsem tedy šel pěkně zmrzlý. Z rozpravy před závodem jsem se dozvěděl, že na trati je kopec, z čehož jsem zrovna radost neměl. Chtěl jsem běžet 1. kilometr zhruba na 90%, což se nakonec povedlo ještě o nějakých 5 sekund rychleji. Kopec byl krátký, zato výživný, ale zvládnul jsem ho celý vyběhnout. Přesto mě pěkně zpomalil. Moje tempo na několik desítek vteřin kleslo až k 5:45 min./km. Na kopci vinou chybného značení došlo ke zmatení řady závodníků, kteří si tak trať o několik set metrů zkrátili. Pořadatelé to zdůvodnili špatně zaparkovaným automobilem, který neměl na onom místě co dělat. Nemůžu soudit, soustředil jsem se na chycení druhého dechu :-) Naštěstí jsem běžel ve skupince běžců, kteří znali správnou trať. Z kopce jsem to pěkně pustil a běžel asi minutu a půl rychlostí pod 4:00 min./km. Mezitím jsme se ale spojili se zbloudilými závodníky, což by samo o sobě nebylo tak hrozné, pokud by se trať nezužovala do úzké pěšiny, která ústila na louku pokračující k cíli. I když mi připadalo, že i přesto stále běžím celkem rychle, ze záznamu je patrné, že mě to zpomalilo na tempo kolem 4:30 min./km. To bohužel ovlivnilo cílový čas 16:23, se kterým nejsem vůbec spokojený. Pokud nepočítám závěrečných 900 m, nedostal jsem se ani na jednom km pod 4:00 min./km, což moc nejde dohromady s pětkou pod 20 minut. Co oceňuji, je perfektně změřená trať - podle GPS na metr přesně :-)
Další závody jsem si naplánoval až na březen, kdy již počítám s výrazně rychlejším tempem. Vrcholem první poloviny roku 2017 bude v červenci již tradičně mariánskolázeňský SpaRun.
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 360
Běh z Pístova 2016
O tomto závodě jsem se dozvěděl z knihy Vlastík Zwiefelhofer - Legenda českého běhu, kterou skvěle sepsal formou rozhovoru Jiří Šoptenko. Právě legendární Vlastík zaběhl na trati měřící cca 8,3 km v roce 1980 rekord 24:44!! Na to, jaký má trať profil, se jedná o fantastický čas. Jelikož se závod koná "za humny", moje účast byla jasná věc.
Zázemí závodu je tradičně v místě cíle na hřišti v Chodové Plané a na start veze běžce autobus. Přijel jsem asi 20 minut před odjezdem, zaregistroval se za 50,- Kč, obdržel číslo, oběhl 2 kola na stadionu na rozklusání a vydal se k autobusu, který se pomalu plnil. Řekl jsem si, že postojím, protože je to jen kousek, ale než všichni nastoupili, pár minut to ještě trvalo. Počet účastníků se blížil stovce, což bylo 2x víc než vloni a tak jsem si i kvůli nedostatku místa vyčítal, že jsem si raději nesednul. V místě startu, u památníku na Pístově, jsem se ještě trochu proběhl a šlo se na start. I krávy se přiběhly podívat na tu událost. Po přiblížení trati od pořadatele se konečně běželo. Široké pole běžců, početně připomínající 80. léta, vystřelilo jako o závod. Běželo se dolů z kopce k ohradníku, za kterým se stezka zužovala a kopec ještě víc svažoval. Před závodem celkem dost pršelo a vyšší tráva byla mokrá, tak jsem si dával pozor, abych hlavně neuklouznul. Po seběhu se profil vyrovnal a chvíli se běželo po rovinatém asfaltu. První 2 kilometry jsem dal v tempu lehce nad 4 min./km, pak se zaběhlo do lesa, kde se trať vlnila a musel jsem přeskakovat kořeny. Následovalo stoupání loukami přes vyšší trávu. Jednalo se o úplně jiný terén, na který nejsem zvyklý. Ještě ke všemu v nových krosových botách, které mají o nějaké to deko navíc. Každý krok mě stál tedy dost sil. To jsem ale ještě netušil, co mě čeká. Po krátkém seběhu se trať zvedala do prudkého kopce na Třešňovku. Kdybych to býval tušil, určitě bych běžel tak o 15 vteřin/km pomaleji, abych pošetřil síly. Takhle jsem vyběhl pár desítek metrů a dál už to opravdu nešlo. Přešel jsem do rychlé chůze a stejně supěl jak lokomotiva. Kopec se zdál nekonečný a pár zkušenějších běžců mě předběhlo. Nahoře jsem se zase rozběhnul a po krosovější rychlejší části se přibíhalo do Chodovky na asfalt. Měl jsem toho dost, ale snažil jsem se držet tempo. V obci se mírně stoupalo přes hlavní silnici ke hřišti. Naprosto zanedbatelné převýšení, ale nějak jsem už nemohl najít síly. Na hřišti posledních 300 metrů po hliněné dráze a konečně v cíli. Byl jsem rád, že jsem mohl sundat číslo, které jsem měl utažené víc, než bych potřeboval a při závodě mě škrtilo na hrudi.
-
Dal jsem si teplý čaj a popovídal s bratrem babičky Ondřejem, který trať značil. Bohužel tuhle výhodu jsem před závodem neměl čas využít a trať si projít, což by mi možná minutku z cílového času ubralo. Ondřej běžel tenkrát, když padl rekord a jeho nejlepší čas (kolem 32 minut) by mu letos stačil na vítězství. Ani jsem předtím nevěděl, že takhle solidně běhal. Mám tedy ještě co dohánět :-)
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 1083
Salming Tour de Hospic 2016
Po roce se opět konal na západě Čech běžecký trojzávod ve třech dnech. Počasí se povedlo organizátorům zajistit nádherně. Uvažoval jsem, jestli se mám zúčastnit všech třech, nebo zda vynechám půlmaraton, protože je to přece jen velký nápor na tělo. Nakonec jsem se rozhodnul pro všechny tři běhy.
Františkova pětka - na tenhle závod jsem se soustředil nejvíc ze všech třech, protože se běží po rovině a věřil jsem, že se konečně dostanu na čas pod 20 minut, na který jsem si začal věřit po Běhu městem Strakonice. Oproti minulému ročníku se trať malinko lišila, tak nedokážu říct, jestli měla trať skutečně 5 kilometrů nebo jen 4,9 naměřených přes gps. První 2 kilometry byly ve stanoveném tempu, ale už se mi hůře dýchalo a při změně povrchu (asfalt - lesní cesta) moje tempo upadlo a nakonec z toho bylo jen o 6 vteřin na km rychlejší tempo než loni (podle Garminu trať měřila 4,9 km). Počasí ideální, ale prostě mi to nesedlo.
-
Plesenský půlmaraton - na půlmaratonu jsem se chtěl šetřit, protože se přece jen jedná o běh s 350-metrovým převýšením a zvlášť první polovina je výživná. Začal jsem tedy zvolna a nikam jsem se nehnal. Nebo mi to tak aspoň přišlo. Ale běželo se mi celkem dobře - od 1. do 11. km sólo, pak mě doběhl Pepa Cupal a asi 5 kiláků jsme to valili celkem slušně. Před občerstvovačkou jsem to už nedával, tak jsem opět pokračoval až do konce sám. Chtěl jsem původně běžet o 2 minuty lépe než loni, nakonec to bylo o 4, takže spokojenost :-) Jen jsem si pěkně rozedřel vnitřní stranu stehen, takže sprcha po závodě stála za to :-)
-
Skalenská desítka - tady se mi povedlo rozběhnout 1. kilometr celkem rozvážně (4:32), ale kopec v lese stál za to. Nohy bolely z předchozích dvou dnů. Byl jsem rád, když už jsem pak běžel dolů a nikdo za mnou nebyl. To už bylo celkem na pohodu, i když jsem to bral co to šlo. Oproti minulému roku celkově zlepšení o minutu. Vedlo se i synkovi, který vylepšil loňské 4. místo a bral v dětském závodě na 500 metrů stříbro :-)
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 1065
Běh kolem Světa 2016
Původně jsem se ani nechtěl účastnit a soustředit se na přípravu na Salming Tour de Hospic, ale Pavel mě lámal, abych šel a pak si pro jistotu zranil koleno, aby nemusel běžet :-) Na jeho obranu ale musím uvést, že mi to dal vědět včas před registrací. To už jsem se však těšil na závod. Druhou sobotu v září jsem tedy s rodinou vyrazil po ránu z Mariánek směrem na Třeboň, kde se konal 5. ročník populárního Běhu kolem Světa. Po vyřízení nutných záležitostí v Budějovicích jsem pokračoval již sám do Třeboně. Závod startoval v 15:15 a už jen necelá hodina zbývala do startu, tak jsem musel jet celkem svižně. Dorazil jsem s 30-minutovou rezervou, zaparkoval a doklusal k hotelu Regent, kde bylo zázemí závodu. Vůbec jsem ale nemusel pospíchat, protože fronta se táhla až k protějšímu hotelu Svět. Stoupnul jsem si tedy na konec a čekal v 30-stupňovém horku (byl jsem rád, že mám kšiltovku, se kterou jsem i běžel), než na mě přijde řada, což bylo asi po 20 minutách, kdy jsem zjistil, že bych měl přednost, protože jsem se registroval po internetu. Připnul jsem tedy číslo, čip, popoběhl asi 200 metrů a pak se raději postavil na start, kde jsem pak čekal skoro 10 minut.
Cílový čas 11,729 km dlouhé trasy jsem si stanovil na 50 minut. Chtěl jsem běžet první kilometr po 4:25, což by bylo vzhledem k letnímu počasí rozumné. Nějak jsem ale na hrázi, kudy se běželo, zjistil, že jsem o 20 vteřin rychlejší. Pocitově jsem se snažil trochu brzdit, což se ale reálně příliš neprojevilo. Výsledkem bylo prvních 5 kilometrů za necelých 21 minut, což byl celkem kvapík, pokud beru v potaz, že jsem musel absolvovat dalších 7 kilometrů. Navíc přišla na řadu techničtější pasáž v lese přes kořeny, kde mě ještě rozhodila občerstvovačka. Jen jsem si hltnul vody a polil pravé ucho :-) V lesíku a za ním se mi podařilo předběhnout asi 5 běžců, z nichž jeden mi to ale za 2 kilometry oplatil a já ho pak sledoval až do cíle. Poslední kilometr byl vysloveně o vůli, ale motivoval jsem se tím, že už mám přes 10 za sebou. Závodníka před sebou jsem celkem stáhnul, ale již měl vypracovaný poměrně velký náskok. Od 3. místa v kategorii (30-34), která byla tentokrát odstupňována po 5 letech, mi chybělo 7 vteřin. Čas jsem nesledoval a tak jsem doběhl celkově 22. v čase 50:02. Celkově jsem však velmi spokojený a tak mě ty 2 sekundy příliš netrápí. V cíli se nabízelo dostatek pomerančů a banánů i vody. Propozice uvádějí 14 metrů převýšení, mně ale Garmin naměřil o 50 metrů víc a docela bych tomu i věřil. Trasa závodu je velmi pěkná a určitě bych se v budoucnu rád vrátil.
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 940
Baroko "10 km" Plasy 2016
První sobotu v září před osmou hodinou jsme s Mirkou vyrazili z Mariánek směrem na Plzeň a pak na Plasy, kde se konal již devátý ročník populárního Barokomaratonu. V jeho rámci se běží ještě 1/2 maraton, desítka a běh na 4,2 km. O akci jsem se dozvěděl od Pavla Maršíka, který akci chválil a opravdu to stálo za to.
Dle webu bylo nutné vyzvednout startovní číslo do 9:30. Už za Plzní byl pěkný provoz, když většina aut mířila právě na Plasy. Zázemí na rozlehlé louce se rychle zaplnilo auty, podobně jako přilehlá parkoviště. Dorazili jsme v 9, takže bylo dost času na prezentaci a obhlédnutí areálu. Po ránu bylo celkem chladno, zalezli jsme tedy do auta a v 10 (40 minut před startem) jsem se vyrazil rozběhat. Prohlédl jsem si zhruba první kilometr trasy a vrátil se zrovna na start maratonců a 1/2 maratonců. Ti obkroužili 1 okruh okolo louky a pak už přišel na řadu start desítky.
-
Sešlo se přes 250 účastníků, tak jsem se zkušeně :-) postavil do první řady, kam se kupodivu moc lidí nehrnulo. Start proběhl přesně dle časového rozvrhu. První kilometr byl na pěkné lesní cestě. Přestože jsem ho chtěl běžet kolem 4:20, dal jsem ho o 15 vteřin rychleji. A pak to přišlo. Kopec s více jak 100 metrovým převýšením. Aby toho nebylo málo, doběhli jsme maratonské pole a proplétání se ubíralo cenné síly. Zpestřením byl chvíli vedle běžící Dalibor Gondík, který moderoval blízkou odpolední akci a závodu se zúčastnil bez registrace jen jakoby mimochodem. Na kopci se trasy rozdělily a cesta se konečně uvolnila. Pro změnu se nyní klesalo asi do 4. kilometru, tak jsem to pustil naplno. Pak přišel na řadu další kopec, sice ne tak prudký jako ten předchozí, ale sil už povážlivě ubylo a musel jsem tedy na chvíli přejít do chůze. Pak už se naštěstí běželo jen dolů, přesto nešlo díky terénu o nic jednoduchého. Držel jsem se prakticky až do konce v blízkosti ženské vítězky závodu, která odvedla výbornou práci. Asi 0,5 kilometru před cílem jsem jí to chtěl alespoň částečně vrátit a chtěl, aby se taky vyvezla za mnou, ale vydržel jsem asi jen 200 metrů a pak ji zase pustil před sebe, abych nezdržoval. Běžela skvěle. I když si to asi nepřečte, chtěl bych jí tímto velmi poděkovat :-) Do cíle jsme pak dorazili společně ve shodném čase.
-
-
Garmin mi naměřil pouze 8,7 km. Už u 7. kilometrovníku, kdy mi hodinky oznámily 6. kilometr, jsem si říkal, že je něco špatně. Trasa nejspíš byla někde chybně označena, což je škoda. Byl jsem zvědavý na porovnání časů s minulým ročníkem. Celkově jsem s 18. místem spokojený a věřím, že tato zkušenost se mi bude za týden hodit na rovinatém Běhu okolo Světa v Třeboni.
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 24314
Běh městem Strakonice 21. srpna 2016
Ještě předtím než dám sbohem krásným jižním Čechám, jsem se chtěl zúčastnit běhu ve Strakonicích, který se pořádá každoročně 21. srpna jako vzpomínka na sovětskou okupaci v roce 1968. Má dlouholetou tradici - běžel se již 22. ročník. Letos to vyšlo pěkně na neděli a tak jsem se po pohodové sobotě u Lipna vydal směrem Strakonice.
Jak už se stalo zvykem, opět jsme vyrazili s Pavlem. Cestou nás míjela vojenská technika, až jsme se začali obávat, co se děje, ale jak se ukázalo, vraceli se jen z ukázkových akcí. I ve Strakonicích u letního kina, kde měl závod zázemí, ještě pár náklaďáků včetně vojáků bylo. Dorazili jsme s dostatečnou rezervou asi 75 minut před startem. V klidu jsme se zaregistrovali, převlékli a trochu se rozklusali. Pavel měl žízeň, tak do sebe proti všem běžeckým zásadám hodil malé pivo, ale dle výsledného času mu to asi nijak neuškodilo :-). Už sám jsem se vydal před startem na průzkum prvního kilometru trasy, což jak se ukázalo, byl výborný nápad, protože jsem zjistil, že vede téměř celý do kopce. Došlo mi, že na žádné osobáky to tedy dnes nebude.
Běželo se dvoukolově (jedno kolo 3,3 km) a samotný start byl posunutý ještě asi o 200 m níže od cíle. Těsně před závodem se začala stahovat mračna a mně došlo, proč ta papírová čísla dávali v igelitové folii, kterou jsem samozřejmě sundal a pak nesl skoro celou trať číslo v ruce. Folii jsem alespoň ještě před startem použil na zabalení klíče od auta, který jsem měl u sebe. První stovky metrů vedly do mírného kopce kolem letního kina a strakonického hradu, poté se klesalo na lávku přes řeku Otavu a pak už přišlo výraznější stoupání. Zvolil jsem mírnější tempo a přestože jsem startoval asi z páté řady, prohnala se kolem mě řada běžců. Nechal jsem je běžet, protož jsem věděl, že je později dostihnu. Přesto byl první kilometr celkem rychlý za 4:05. Pak přišlo i mírné klesání, tak se mi dařilo běžet tempem pod 4:00/km. Držel jsem se v blízkosti jiného běžce odhadem téměř 2/3 závodu. Ve 2. kole už to stoupání bylo "malinko" víc cítit - 4. kilometr mi trval o 20 vteřin déle než v prvním kole. Na kopci jsem se potřeboval vydýchat a tak mě můj spoluběžec doběhl. Pochválil jsem ho, jak to krásně zvládl, na což odvětil, že už nemůže :-) Vycítil jsem šanci a k mému překvapení se mi dařilo držet tempo stále pod 4 minuty. Poslední dva kilometry mi celkem hlasitě dýchal na záda zkušený běžec Arnošt Mikolášek (ročník 1965). Asi 0,5 km před závěrečným stoupáním do cíle se dotáhnul na mou úroveň. Zaměřil jsem všechny své síly na udržení své pozice. Nakonec se to povedlo o vteřinu, ale přesprintovali mě v samotném závěru ještě 3 běžci, kteří zřejmě pošetřili více sil. Soustředil jsem se hlavně na to, abych rozvinul na hrudi číslo, abych měl změřen oficiální čas 25:10.
V samotném cíli bylo dost přelidněno. Zřejmě většina běžců nemá po doběhu takové problémy jako já, když do toho dávám maximum a tak mi trvalo ještě 40 vteřin, než jsem si uvědomil, že mám zastavit stopky. Opravdu řádně jsem se vyšťavil. Musel jsem se projít na 100 metrů vzdálené prázdné nádvoří hradu, abych se vzpamatoval. Ale stálo to za to. Byla z toho zatím nejrychlejší pětka - 20:06. Věřím, že za měsíc na Františkově pětce se už konečně dostanu pod 20 minut. Samotná trať měla sice vyšší převýšení než v Mariánkách, ale protože bylo rozdělené do 2 kol, běžela se lépe. Číslo jsem po závodě vyhodil, abych se pak dozvěděl, že se losuje tombola. Naštěstí vytáhli pouze Pavlovo číslo, tak jsme si alespoň odvezli nějaké reklamní předměty :-) Mrzely mě 2 věci. Podával se guláš s pivem - pro mě vegetariána a řidiče tedy ideální kombinace :-) A pak, že jsme čekali více jak hodinu na vyhlášení a stejně se nedozvěděli časy. Chápu, že bez čipů je to těžší a své udělal i déšť, ale přesto...
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 990
SpaRun 2016
V pátek po práci jsem se vydal směrem Mariánské Lázně. Přibral jsem s sebou i kamaráda Pavla, se kterým jsem se účastnil předchozích dvou běžeckých akcí. Na závod SpaRun jsem se moc těšil, protože se jednalo o můj premiérový závod vůbec a byl jsem zvědavý, kam jsem se za ten rok posunul.
-
Před startem: Pavel M., Jakub M., Pavel, Honza Preibisch a pozdější vítěz (34). Za knihovnou: Adam Hloušek to rozběhl zkušeně. I když jsem se ho nějakou chvíli držel, nakonec mi utekl o minutu.
V sobotu dopoledne jsem ještě na zahradě v Plesné, kde jsem byl vyzvednout rodinku, trhal třešně, ale krátce po 13. hodině jsme se vydali s Pavlem na stadion u Ferdinandova pramene, kde měl závod zázemí. Čísla jsme si vyzvedli již po cestě z Plesné a tak nebyl žádný důvod se stresovat. Krátce jsme si vyklusli už v parku před stadionem. Pak jsem si dal 3 kolečka na zahřátí, popovídal s dalším kamarádem Pavlem (Maršíkem) z Františkových Lázní a už se šlo na start. Pavel M. se mě zeptal, jaké tempo mám v plánu. Když jsem mu řekl, že 4:15, opáčil, že poběží se mnou, ale zapomněl dodat, že asi jen 750 m, pak přeřadil na vyšší rychlostní stupeň a vzdálil se :-) Já nicméně pokračoval svým tempem až ke knihovně, kde mi kopeček dal zabrat možná víc než bych čekal. První 2 kilometry jsem ale zvládl za 8:18. V seběhu ke Crystalu jsem se snažil šetřit síly v očekávání kopce u pošty. Tentokrát jsem vyběhnul trochu dále než minule, ale horní část jsem stejně šel a nahoře opět chytal dech. Na kolonádu jsem vyběhl asi setrvačností a byl rád, že teď už se poběží prakticky jen z kopce. Až do konce jsem držel tempo 4:10, což je super, ale mrzí mě "finish" na stadionu, na který už mi nezbyly síly. Když jsem vbíhal na okruh, mrknul jsem na hodinky a viděl čas 24:29. Nebylo to ani celých 400 m kvůli posunuté cílové čáře, přesto mi to trvalo dlouhých 1:35. Není se co divit, že mě dali ještě 2 běžci.
-
S celkovým časem 26:04 jsem spokojen. Není to sice pod 26 minut, ale zlepšení o 1:38 oproti loňsku potěší. Garminy mi naměřily 6,16 km, takže průměrné tempo vychází na 4:14 min/km. To je přesně predikce, kterou jsem si stanovil před závodem. Příští rok bych se rád posunul pod 25 minut a možná tímto časem atakoval první desítku.
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 1034
Olympijský běh - Holubov 2016
Ve středu 22. června jsem s kamarádem Pavlem, kterého běhání očividně chytlo, vyrazil po práci do jihočeského Holubova. Tentokrát běžel i jeho bratr, který už čekal na místě. Závod o délce 6 km se běží hezkou lesní trasou podél Křemžského potoka. Oproti klasickým závodům je netypický tím, že vítězem se nestává automaticky ten, kdo trať zdolá nejrychleji. Účastníci před závodem nahlásí odhadovaný čas v cíli a na ten se pak snaží běžet. Trať jsem neznal a po zkušenosti z Rudolfovské 5-ky jsem si tipnul 26:15. Původně jsem chtěl dát přesně 26 minut, ale raději jsem těch 15 sekund navíc přidal. Nakonec to stejně nehrálo velkou roli.
Na místo jsme dorazili asi 30 minut před startem, a tak byla při registraci v místním Trio Baru poměrně velká tlačenice. Po 20 minutách se nám ale podařilo zaregistrovat a mohl jsem se před startem trochu zahřát, i když bylo určitě minimálně 25 stupňů. Na startu jsem se postavil hned do první řady, abych se nezdržoval kličkováním a chvíli po 18. hodině bylo odstartováno. Začátek byl v pohodě, protože se běželo z kopce a spíš jsem se snažil nepřepálit tempo. Po asi 500 m se vběhlo do lesa na stezku, která vede ke zřícenině hradu Dívčí kámen. Běžel jsem za jedním klukem a jednou ženou. Oba se mi podařilo asi do kilometru předběhnout. Těsně před otočkou mě předběhl jeden běžec a už se běželo zpět. To už bylo o poznání těžší, protože trasa téměř neznatelně stoupala. Před výběhem z lesa mě doběhnul a v pohodě předběhnul jeden starší zkušený běžec, který se mě ještě stačil zeptat na jaký čas cílím :-) Pak přišel kopec, na který jsem se vůbec netěšil. Snažil jsem se stále běžet a záměrně zpomalil tempo, ale stejně jsem ho nedokázal vyběhnout v kuse a pár desítek metrů jsem popošel. Pak jsem ale opět nabral síly a do cíle doběhnul. Přiložil jsem kontrolní čip a šel si v rámci regenerace zaplavat do rybníku s výhledem na Kleť. Voda byla skvělá! Jelikož manažer poháru Míra Šimek slavil padesátku, pivo a občerstvení bylo zdarma, což byla taky paráda. Prostě perfektní závod :-)
Nakonec se vyhlašovalo. Každý dostal buchtu a já čekal, o kolik jsem se seknul. Nakonec to bylo 54 vteřin (28. místo). Pavel byl o hodně přesnější (21 vteřin - 10. místo) a vítěz, ač se to zdá neuvěřitelné, se trefil úplně přesně. Čekal jsem, že budu přesnější a byl tak lehce zklamán. Náladu mi mohl zvednout jen fakt, že to bylo směrem dolů. To jsem se ale dozvěděl až s odstupem pár dní. Výsledný čas 25:21 odpovídá tempu 4:14/km, což vzhledem k trati a teplému počasí je OK.
Zajímavější ale bylo, co se stalo po závodě. Podařilo se mi zablokovat imobilizér u Pavlova 20 let starého Mitsubishi, což automaticky spustilo alarm, který o sobě asi každých 5 minut dával hlasitě vědět - k radosti obyvatel Holubova. Pavel pak odpojil baterku, tak že to problém vyřešilo, ale odjet jsme stejně nemohli. Nakonec nás zachránila Mirka s Pavlovou maminkou, které nám přivezly náhradní klíč. Domů jsem se dostal skoro o půlnoci. No stálo to za to :-)
-
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 923
Rudolfovská 5-ka 2016
Po karlovarském 1/2 maratonu jsem se rozhodoval, jaký směrem se dál vydám a na co se zaměřím. Až do konce května jsem běhal do práce i zpět a pak ještě večer. Uvědomoval jsem si množství naběhaných kilometrů, ale už nepociťoval výraznější zlepšení. Moje rychlost se od konce minulého roku prakticky nikam neposunula, spíš mírně klesla. Samozřejmě své udělaly výpadky způsobené zraněním a nemocí, ale svůj podíl na tom měla právě vysoká kilometráž maratonského tréninku. Prakticky všichni skvělí maratonci začínali na kratších tratích, kde pilovali rychlost. I Emil Zátopek si vítězný maraton zaběhl jakoby mimochodem. Mnohem větší respekt z něj měli soupeři na "desítce".
Logicky jsem se tak rozhodl specializovat v nejbližším období na tratě do 10 km a zaměřit pozornost na rychlostní tréninky. Na 5 km můj rekord činí 20:24 (Vánočním běh ve Františkových Lázních), což odpovídá i mé aktuální výkonnosti. Rád bych se však dostal hluboko pod 20 minut. Poslední mé 2 tréninkové týdny jsem popsal níže. Prvním závodem, kde jsem měl šanci otestovat rychlost byl 5-kilometrový lesní běh na Rudolfově.
-
Start byl v sobotu ve 13:00, ale prezentace závodníků byla dle webu do 12:00, tak jsem se vydal na kole zdolat rudolfovský kopec. Celkem slušná rozcvička, ale do závodu zbývalo ještě dost času. Sešel jsem se s kamarádem Pavlem, pro kterého se jednalo o vůbec první závodní běh. Vyzvedli jsme startovní čísla a jelikož Pavel bydlí na dohled od místa startu, zašli jsme k němu domů, kde jsme pokecali o všem možném, a tak jsem na závod ani moc nemyslel. Před samotným závodem jsem se krátce rozklusal a rozcvičil. Na startu jsem se postavil asi do 5. řady, což nebylo moc chytré, neboť přede mnou bylo celkem dost běžců, kteří tam neměli co dělat. Alespoň nehrozilo přepálení startu. I tak byl ale první kilometr za slušných 3:52, zčásti z důvodu seběhu do lesa z kopce od kostela. Následující 2 kilometry s celkovým převýšením 60 metrů, čemuž odpovídá tempo 4:30/km, solidně prověřily mou fyzičku. Stoupalo se až na hráz rybníku Mrhal, na jejímž konci si někteří běžci trať o pár desítek metrů zkracovali, což osobně nechápu. Pak se běželo zase z kopce, tak že jsem se opět dostal s tempem těsně pod 4 minuty. Konec klesání označoval asi 2 metrový brod (aspoň tak široký mi připadal :-). Rozhodně jsem se nechtěl namočit - následoval tygří skok, po kterém si uvědomil, že jsem slušně vyždímaný a před sebou mám ještě krpál zpět do cíle. Snažil jsem se, seč na dohled od cíle už mi došly síly a musel jsem přejít do chůze, abych vůbec doběhl. Předběhli mě 3-4 běžci, ale když jsem se vyškrábal na rovinu, znovu jsem se rozběhl a při závěrečném sprintu ještě jednoho soupeře předstihl. S výsledným časem 21:52 (rekord trati 17:01 zaběhl v roce 2014 londýnský olympionik Jan Kreisinger) jsem byl spokojený, s chůzí na konci už méně. Před závodem jsem tipoval čas do 22 minut, což se podařilo splnit a závod byl kvalitním tréninkem na červencový SpaRun v Mariánských Lázních.
-
Trénink 6. - 19.6.
PO - 10 km lehký běh 5:31/km
ÚT - 12 X 400 m po 1:32, 400 m mk, rk a vk 2,2 km (celkem 11,5 km)
ST - volno
ČT - tempo 2+2+1 (7:53, 7:57, 3:55), mk 1 km, rk a vk 4 km (celkem 11 km)
PÁ - volno
SO - závod R5 + pozávodní výklus 9 km 5:39/km
NE - 16 km dlouhý běh 5:04/km
PO - 11,5 km lehký běh 5:21/km
ÚT - 12 X 400 m na dráze po 1:30, 400 m mk, rk a vk 2,8 km (celkem 12 km)
ST - volno
ČT - tempo 2+1+2 (7:57, 3:59, 8:01), mk 1 km, rk a vk 5,5 km (celkem 12,5 km)
PÁ - 11,5 km lehký běh 5:14/km
SO - volno
NE - 18 km dlouhý běh 4:54/km s vloženým nejtěžším úsekem SpaRun
- Details
- Written by Marek
- Category: Závody
- Hits: 2186